přidáno 17.03.2011
komentářů0
čteno797(1)
Takový tichý podvečer tu mám. A plno mihotajících světýlek ze svící.
Mohla bych čas do doby, než mně snílkoví andílci políbí víčka. trávit čas tak nějak užitečněji. Je co žehlit, je zase co prát, je co uklízet.
Mohla bych se věnovat kytkám anebo něco udělat pro svoji skomírající kondičku.

Budu líná.
Napustím si vanu s nejkrásnější vůní, co znám. Je v ní trocha levandule, trocha exotického koření, trocha fialek.................
Nechám se hýčkat jemnými doteky pěny.........Kým taky?

Takový tichý podvečer tu mám.

Až sfouknu svíce.
Až zhasnu světýlka a zústane tu se mnou jenom jejich vůně a vůně mého těla.
Až přiletí snílkoví motýlci na moje víčka.
Nechám si zdát o všem - co mně přinesou.........................................

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čtvrtek 17.3.2011 : trvalý odkaz

Následující deník autora : Pojď, zlatíško moje záchranářské, postavíme sněhulu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming