Nemůžu furt někoho otravovat..

..svýma úvahama. A nechci ani zaspamovat Facebook. xD Někdo měl nápad (snad aby se mě zbavil), že vypsat se z toho by bylo vhodné.. Ale vhodnější by bylo někam odjet. Na nějaký čas, někam daleko.. Utéct od lidí, kterých mám občas plný zuby. Prostě odpočinek a vrátit se, až by se mi začalo stýskat.. A myslím, že jednou by se to stalo.. Jenže holt nemůžu se vším jen tak seknout a říct čus. Možná je to tak lepší, prostě se s tím poprat..někdy přímo doslovně.
Dneska jsem si uvědomila, že nejsem spkojená. Nejsem spokojená se svým životem. Něco mi chybí.. Bla bla bla.. Takový ty trapný filmový fráze, jasně jasně.. Ale je to prostě tak. Většinu času jsem byla spokojená a brala všechno jak to je.. a možná jsem byla i ráda, že není hůř. Ale teď?? Najednou chci něco, co ani nedokážu pojmenovat, protože nevím co to je, nevím, co mi chybí.. ale prostě cítím, že něco jo.. Možná se to jen bojím pojmenovat. Protože bych si pak musela připustit, že je to pravda.. Že zase přišel ten čas.. Ale to já nechci. Přineslo by to sebou spoustu jiných zbytečných starostí a stresů.. Už asi tak dva roky na to koukám jako na zbytečnost a nepotřebnost, tak proč to teď měnit?? Hlavně..jak je vůbec možný, že se tahle situace přihodila??? Je možný, že je to tím, že všem okolo mě se to přihodilo taky? Fajn, přestanu je asi vídat.. :D Nakazili mě. Jak je to možný, že už nejsem tak v pohodě?? Co je, sakra?? Už jsem dlouho nekoukala na L Word..to bude tím. Jdu spát. Doufám, že se z toho vyspím. Jestli ne, měla bych se poohlédnout po nějaké terapeutce..