Někdy svý srdce a jeho blbý vtipy fakt nechápu...

Jseš můj převozník ze břehu neúsměvů na břeh bolestivě krátkýho pocitu imaginárního štěstí



Divokej

Krásnej

Lákavej

Nebezpečnej

Jako peřej

Risk

Sázka

Vyhráváš...

(bez boje)

pro potutelnej drzej smích

pro nejvoňavější vlasy na světě,

do kterejch bych chtěla skrýt všechny svoje tajný touhy,

ve kterejch bych (ráda?) tančila s neřestí...

snad i pro ty milosrdný lži,

kterejm pořád věřím

(to totiž nebolí)



Na to, abych dobrovolně sešla z cesty srdce jsem zřejmě příliš mladá

***

Otrokyně alkoholu
naivní sedmikrásky
propečený děvky

Jsem tak stopadesátá hračka s očima hlubokýma jako...prostě hlubokýma!
se rty bez jejichž rozmazlování dnešní večer nevydržíš...

A přesto se tě marně snažím v mozku přeřadit do kolonky "zamrdanej děvkař" a "chyba v matrixu" (tvoje slova...jako ostrej nůž)

Oblečená jen v cigaretovým dýmu s cizí flaškou vodky v ruce
//a u úst//
ukřivděně ječím tvoje jméno a to, jak jsi mi ublížil

soucit
//těžko říct, zda nad mojí opilostí či zoufalstvím či obojím najednou//
se dostavuje ihned ruku v ruce s větou "To bude dobrý..."
(Bude)
Jenže...já to chci asi slyšet od Tebe!
Strašně ráda bych ti zlomila srdce
Ale to bys musel bejt schopnej lásky
Zlomit ti můžu možná tak to tvý donebestoupající ego...

Místo toho na Tebe všude hazím špínu a mám co dělat, abych se ze sebe nepozvracela...

***

Pokaždý, když ho potkám do poslední chvíle dělám, že ho nevidím, rychle ho pozdravím a v dostatečný vzdálenosti od něj, aby to nemohl postřehnout, si do něčeho kopnu a vzteky zařvu jak rozčílenej tur. Přesto ho mám pořád hrozně ráda...nevím, jak je to možný....ne asi, se k němu nechci vrátit...už se z toho pomalu dostávám a už teď je to tak stokrát lepší než necelej měsíc zpátky. ale ty prázdniny...děsí mě, že ho tak dlouho neuvidím...děsí mě, že mě tahle představa děsí...měla bych skákat radostí...děsí mě, že to nedělám...děsí mě, že nevím proč....
ale jedno vím jistě: JE TO IDIOT, KOKOT, KRETÉN, LHÁŘ, POKRYTEC A DĚVKAAAŘ!!!