Odpoledne v parku

Za růžovou příčinou sténaly hraběnky,
Neměli svoje vlastní děti.
Proměny v cizích přivlastněných hlavách,
Zatlačovali je úhledně zpátky.
Jednu po druhé.
Rozkvetlý vlčí mák do metru a půl.
Zamiloval jsi se do špatné třídy.
Za šera hladila vlna poprsí ve tvaru proti břehu.
Do písku a pěny šeptavých tónů vzdychala.
Zatímco on vdechoval ji lásku.
Sedící se dívali.
Stojící upřeně dolů.
Přáli si životy, s tím vším.
Hýčkali jen smůlu.
Přitáhlas ho lanem z osudu.
Zkysla..
Strnulá prosba drala se mu z oči.
Šedivá zem zmlkla, ztratila i tvoje boty.