občas moc přemýšlím...

Tak jsem se zas ozvala:-)

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

lehce trhlý

dnešek byl zvláštní.... pohodový a šťastný :).. takže se pokusím nalít tu spokojenost i vám :) foto mé ... lehce upravené :)

starší... ale má srdeční záležitost :) + foto vlastní výroby :)

Řekněme, že řeším věci, které bych raději neřešila...

Věnováno...

Pro toho, co přijde, aby zas mohl odejít...

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Po přečtení básní Sapfó jsem nejenom pod dojmem prastarých veršů, ale i pod vlivem "Chvylkové citové nevyrovnanosti" k jedné slečně napsal tuto básničku..

já vím, že bych měla víc myslet srdcem, než hlavou, ale někdy se to prostě nedá...moc to potom bolí (myšlenky x srdce)

všimli jste si, že v jednom těle přebývá několik osob?

zkuste si představit..... cokoli :)

to nám to ale pěkně začíná...

prostě je moje nejoblíbenější...a tak strašně staráááá:D