s kapkami průzračnými

Mám to rád...

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Pro všechny, co právě jako já potřebují zas uvěřit...

Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

Malé zamyšlení...

Nihil novi sub sole...

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...

Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!

archivní - 02.04.2009 - InSpiro-váno ... zacyklováno ... rozvířeno

Ze šuplíčku...

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Můj soutěžní pokus na libres na téma PROKLETÍ. Inspirováno vzpomínkou na koncert PF k uctění památky Karla Zicha...

Oněginská strofa na slova: kufr*krása*jahoda*plat*tanec.

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D