Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

Prší, voda stoupá.

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

Báseň k obrazu Kamila Lhotáka „Hřbitov automobilů“ /1943/

Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

Pár podzimních ministurek, které vykreslují moji náladu.

Když snoubí se hloupost s exhibicionismem. Když chlap je ješitnosti pln. Omlouvám se všem pánům, kterých se takové chování netýká, ostatní prosím, ve svém i našem zájmu , buďte více pokorní a ohleduplní i k našich citům, děkuji

Triolet(ABaAabAB): Zadaná slova: loket harfa mlýn dílo hlas .

Špatná domluva.

Forma ABaAabAB. Zadaná slova: dveře mlčení ruka tělo chvíle.

Tak jsem trochu zamířil do klasiky, snad mě proto nebudete moc kamenovat.

Konvice šťastně zpívá, voda vře jako divá a v šálku káva čeká již, že z Jihlavy je, dobře víš...

Múzy se rády líbají, ale mnohem raději s mladíky. O staré básníky už nemají velký zájem, což je nám dědkům hodně líto a smutně ubekáváme v ústraní.

Přišla si pro útěchu.

Tohle byla jedna z básní, co jsem dal na literu G.P. do komentu k "Veršohraní aneb o měsíci 100x jinak"./Psali to s cecilkou!/ Koment se ztratil a já ji oplakal, protože byla psána přesně v jejich stylu jako 100+1. doplněk...Konec záhady, má to tam dvakrát a já to pokaždé otevřel jinde!/*18.10.2006 a 8.11.2006!/ A těch básní mají nakonec 101 už oni dva!

Jen taková "minipocitovka" :)

odchod do ráje

Dnes jen pár drobnůstek.