Všude chtějí životopis -strukturovaný

Pokud lidstvo jednou vstřebá tento přístup,tak si zasloužíme novou šanci na této planetě.

Dé javú v každodennosti je někdy neopakovatelné právě silným pocitem tajemné blízkosti v vnímání krás všednosti, jenž nevyprchávají.

Každý člověk natírá svět barvou.Někdo bílou, někdo černou.

Život navléká na duše korálky z perel.(věnováno lidské perleti)

Neznám střední cestu, a tak točím kormidlem k horizontu.

Pointa toho dne je v Rozrazilu bylince zvané mužská věrnost a je na srdce.

Lidé se bojí až nakonec strach končí zvykem,který nadobro časem zničí vůli cokoli měnit.

Nehledejte v tom zklamání prosím.Spíš jde o pohlavek nabubřelosti.

Základní hybná síla a víme o ní jen když není.

Duše je uzlíkem v síti.Duch je sítí z uzlíků-duší.

Nežijem pravé životy

Včera jsem tu slavil 10 let na scéně, nikdo mi nepopřál. Byly to dobré časy, každopádně má kariéra se zde uchyluje ke konci, nemá to smysl, žádnej vydavatel mě neoslovil, tady máte jednu klasičtější, kterou jsem teď napsal ve vlaku. Plácejte se vzájemně po zádech. Chtěl jsem tu alespoň trošku udržovat underground, psal jsem sračky, když jsem byl na plech a naopak, ódy z hor. Atd. Ale to je vlastně jedno, co je komu po mně, je nás už sedm miliard.

V této básni bych chtěla popsat to, že není lehké dospívat a že je v životě plno nástrah. A jen na vás záleží jak si povedete.....

když pozorujete mraky na hladině, je to, jako byste se dívali do nebe... Nebo ne?

Po dlouhé době setkání, které ve mě zanechalo nepopsatelné pocity. Na začátku nebylo očekávání a teď není dovolené...

Chytrý mysliveček.