Je zvláštní, jak i po odstřihnutí vazeb se snaží loutkář loutkou stále hýbat. To už se ovšem téhle básně netýká. (Je to svým způsobem takový experiment i v rámci grafické úpravy, kterou jsem nikdy předtím příliš nerozvíjel.)

Zažili jste někdy, že se v něčem vyznáte a někdo se vám snaží oponovat, že je něco jinak? Což o to, to není problém, pokud jeho jediným argumentem není "jeho pocit". (Popravdě pro mě nejsou o nic lepší lidé, co tvrdí "každý máme svou pravdu", když je jejich pravda totální kravina)... tohle by si spíš zasloužilo rozhořčený přednes než psanou formu.

Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů

rudovlasá čajmenka z Olomouce. V jednom malém okamžiku

..co dodat, stal se z toho fenomén, tak i chápu, že někteří lidé zapomínají co je to face to face, procházky, výlety..nechci nikomu křivdit, je mu smutno z toho, jak se lidé mění a v co.. (někteří)..

pocitová

Ze šuplíku z jedné akce

jedna z mánie. kritiky si cením.

Vše je kolem šedé. I to nebe ztratilo společně s lučním kvítím veškerou krásu barev když... (Po vložení jsem si řek, že bych měl nechat jen poslední sloku, ale vzhledem k mému plánu nové sbírky sem ji nechal takovou jaká je.)

Bohužel, někdy to právě takto dopadá... :-(

Radikální řešení.

aneb naivka z pohledu naivky.

Psanec pro Psance verše píše..

Narazili.

šneci

Blázen světem šel,milú neviděl. Z blízka i z dáli Lidé se mu smáli,bláznem ho nazvali ( Daniel Landa - Janek blázen ) V dnešnim světě jen se člověk trochu odlišuje hned je bláznem

Hrabě lidumil.