... náhlá inspirace myšlenkami, které jsou někdy zbytečné. Proč lidi? Berte věci jak jsou. A berte tak především sami sebe. ...

Když pomine klid před před bouří a vyplují na povrch všechny křivdy. Co zbude potom?

Jako se na plátně obrazu mísí vícero barev, mísí se i zde vícero myšlenek. Společně však všechny tvoří jeden celek... Kterou z nich necháte se vést? Každá vypráví jiný příběh...

Pro všechny, kteří potřebují bojovat...

Po delší době jsem zalovila v šuplíčku a dopsala další text. Mohlo by sloužit jako písňový text... Budu ráda za hodnocení.

Někdy se kolem sebe rozhlédnete a spatříte příběhy, které se mohly vyvíjet jinak, ale někde na cestě se stala chyba... Jeden z takovým mi dal dnes inspiraci. :-/

Podzimní sklizeň lidské (ne)komunikace... :-(

Zachycení nálady, pocitu. Volnou formou...

zděšení z pravě přečteného článku..

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

taky jste vždycky museli vylézt na ten nejvyší kopec široko daleko?

.....

když na otázky nejsou odpovědi...

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...

malá posvátná chvíle... ať už s černým, zeleným, bylinkovým...

Jedna večerní pocitová báseň...

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

...můj názor na lidi..asi nebudete souhlasit..sice se to nerýmuje,ale mezi povídky jsem to dávat nechtěl