mlha

zkuste psát o tom, jak milujete...a zkuste o tom nepsat:) jak jeden známý klasik řekl "jak málo miluje ten, kdo dovede říci, jakými slovy mu milenka vyznala svou lásku" :))

...

po západu slunce jenom ležet v trávě a pozorovat měsíc...

byla jednou jedna holčička ... (omlouvám se, ale nemůžu psát jenom pesimisticky:))

od barev:)

Věnovaná. On ví, já vím, vy snad ani vědět nemusíte.

http://www.youtube.com/watch?v=rYqhDYaPXB0

Kouř z mojí večerní cigarety... ;)) * Mimochodem, byla tu už předtím, ale nějakým, pro mě záhadným způsobem, se vypařila... Nevíte, jak je to možný...?

LENCE - baletce na hřbitově polámaných hraček

A opět jedno krásné dílko té, co je i tu mezi námi, ve mně probudilo krásné vzpomínky i představy a spojilo je do veršů...

Dívka co moji hlavu zamotala... srdce moje daleko zahodila... V duši klid můj rozhodila..Žiju svůj sen už nejsem jen duše letmě nahodílá.... Je to ona ...Je má Milá... ( To srdce z kamene berte s nadhledem) jenom ma za sebou spatny zkusenosti :)

...už zase jedna rádobyalegorie...

v myšlenkách

Jedna představa....o tom, jaká může láska být. E

Myslím, že název i obsah básně mluví za vše... :-D

v poledne prostě hvězdy nesvítěj

Já po servrech jsem bloumal, v duši své smutek měl, rozličná dílka zkoumal, co dělat nevěděl... Až náhle, jak blesk z nebe, Tvou báseň četl jsem, a vzpomněl jsem na Tebe, pár veršů napsal jsem...

a o kávě. když víte, že nějak to prostě napsat chcete a přesně nevíte, jak to chcete. Chápete?:)