Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Autobusová... o ránech, který teď zažívám... a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Romanťárna po dlouhé době :)

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

hra

Další pokus o moderní písničku. Nenáročné rytmické verše si třeba získají i vaši přízeň...Jsou z doby, kdy mi šlo veršování jaksi samo.

občas moc přemýšlím...

Kam nás dovede naše náhodné setkání?...momentální pocity...

:))

Poetismem ojíněná... Napadla při čtení Nezvala... Je to taková slovní a obrazová hříčka...

Na displeji tvé číslo a my spolu...tak daleko, tak blízko

tom>jestli to budeš číst, tak se předem omlouvám za vulgarity otazník>není to báseň, proč by taky bejt měla? puero> compadre navždy. ne, vážně se se mnou právě nerozešla žádná holka, možná i proto že sem pořádně nikdy žádnou neměl (z přesvědčení, ne z zoufalství)!

Tak jsem se zas ozvala:-)

...jj..jak se já vždycky změním...každá láska je jiná..a pokaždé je jiná i ta, co ji prožívá...

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

prostě je moje nejoblíbenější...a tak strašně staráááá:D