Václav Hrabě : Hádání z ruky

Když doprodala papírové růže a uložila ke spaní
všechny sádrové princezny které tento večer
žádný rytíř učedník nebo příručí nedokázal vystřílet
ze zakletí
řekla cikánka:
VĚŘTE MI PANE BEZ LŽI A KLAMU
ČTU JENOM ČÁRY VE VAŠÍ DLANI
CHRAŇTE SE ZELENÝCH DRAHOKAMŮ
ČEKÁ VÁS SLÁVA A VĚRNÉ MILOVÁNÍ
VAŠÍ KVĚTINOU JE PETRKLÍČ

Dívka která otevřela oči
jednoho rána na jeho rtech
řekla:
TY… MÁM MOC RÁDA… TVOJE RUCE
a ještě řekla:
NENECHÁVEJ MĚ SAMOTNOU

Muž věštící z ruky budoucnost
na vědeckém základě
řekl:
VŠECHNO CO BUDETE DĚLAT BUDE ÚSPĚŠNÉ
BUDETE MÍT PĚT DĚTÍ
A BUDETE DLOUHO
DLOUHO ŽIV

Neměl rád vůbec žádné drahokamy
Miloval všechny květiny

O deset let později unavený novinář
řekl
fotografovi:
VEZMI TU RUKU TAK
ABY NA SNÍMKU BYLA VIDĚT
I TA HROMADA UBITÝCH
ZE KTERÉ VISÍ
I TEN OSTNATÝ DRÁT VPRAVO
I TO UMAZANÉ NEBE
I TEN NÁPIS NAD BRANOU
MAUTHAUSEN

» vyhledávání

» řekli o sobě

zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)