Na mě působí velmi věrohodně, jako ostatně všechno, co jsem od tebe zatím četla. Nevěřím jedině té větě v anotaci. Odkdy píšeš fikci? :)

DoPaPl: Ďakujem Ti. :)

krásně vyjádřené...

Mamka: Uvidíme... myslím, že po tom všetkom je opatrnosť na mieste. Ďakujem veľmi pekne.

Mám radost z Tvého štěstí.

koiška: Ďakujem pekne :)

kekebreke: ??

slnečnica: Křehká, jako láska :)

Nádherné??

Devils_PIMP: Ďakujem ;)

Nádherné!

Slavo B: Moje Slnko ma opustilo, hádam svieti teraz aj pre niekoho iného... Ďakujem za názor, potešil si ma.

Velmi podařená báseň. Ostatně jako každá tvoje. Dokážeš vyjádřit své pocity jako nikdo jiný, zdánlivě bez formy, ale opravdově. Slnečnica, přeji ti jasné slunce, které ti rozjasní den.

Homér: Vďaka, Michal. Tie posledné dva riadky, to píšem svojej neteri, ktorá sa má narodiť v lete. Už veľmi neverím, že budem mať niekedy vlastné deti, hoci po nich túžim stále. Cez mŕtvoly však určite nepôjdem. Sny mať treba, ak by som nesnívala, zbierku mi nikdy nevydajú, treba si ich plniť, aspoň tie, ktoré si splniť môžeme. A tiež je dôležité pomôcť splniť sen niekomu inému. ;)

Lenča: Ďakujem veľmi pekne, vážim si nesmierne každú spätnú väzbu.

Čte se to dobře, jen ty dva poslední řádky, ty člověka zarazí, vyplaší. Komu napíšeš ty pohádky? Svému vysněnému synovi? Jestli jsi náhodou moc brzo netlačila na pilu, pánové se zalekli a zdrhli. Jakýpa sbohem, stejnak budeš psát dál, vždyť ti to i vydávají. No, na pohádkách se dá asi dokonce i vydělat. Držím ti palce, ať ti vše vyjde podle tvých představ. ale jak říkám, nemít sny je super, pak nebudeš zklamaná.

Jejda, už jsem zase dojatá. Tak moc mě mrzí, když to někdo takhle cítí, tolik zklamání, téměř rezignace... Láska není jen v pohádkách, ledaže by naše životy byly pohádky...
Krásná, silná báseň, moc se mi líbí, opravdu. Jen jsem cítila potřebu vyjádřit svůj náhled, tak snad nevadí .)

Yana: Jééé, ďakujem, veľmi si to vážim. Tú báseň som už tuším čítala, ale rada sa k nej dnes vrátim. ;)

slnečnica: Hm, ale přesto tam tu bolest pořád cítím...

hm, je silná, tak jako ty to dokážeš, je bohužel depresivní, až chorobně, ale což právě z takových stavů nevznikají ty neemotivnější básně? jen dokáže to Slunečnice unést, musí, prosím přečti si moji báseň Čas zrání, teď ti ji věnuji :-)