Pekne... moc pekne... ;)

ten obrázek/obraz ... připadá mi nějaký... povědomý :)
hraješ si na Labyrint světa a ráj srdce?? Nebo Labyrint srdce a ráj světa?? :)

tak proti tomu nemůžou mít, slova navíc nejsou žádná,to mluvení navíc se rozplynulo v zaměření na myšlenku celé básně, koncepčně sis s tím poradila taky dobře

jestli na tomhle někdo zas bude hledat přebytečná slova či jiné nedostatky... tak už fakt nevím :)...... :) :) :) :) :)

Třeba také brzy kopnu
do té bedny pod sebou,
pokud tedy tolik zcvoknu,
že budu chtít před sebou
uprchnout do říše stínů,
bez tanečnic, harlekýnů,
bez všech klamných světa krás...
Prach jsem byl, prach budu zas...;o(((

Je krásné, že se vyjadřuješ tak spoře, malým počtem slov, která ovšem pečlivě volíš. Jinak je to tak nějak poeti(sti)cké, vytváří to hezkou letní představu, která je tak nádherná že překryje i ten smutek a motiv smrti. Nu. To je můj názor.

zajímavá, ale nějak mě moc neoslovila

máš zkrátka pravdu.

V současné době tomuto říkám poezie. Tedy se mi to líbí. Vnímám to jen dojmově a je to pěkné.

Jo, jsi básnířka, říkám. Tohle je sice jen pár fotek z jednoho dne, ale což. :)

Njn, tady to holt někdo umí. Taková krásná čistá láska, trochu Hrabětovské, ale přitom vlastní.

rozpraskané rty a infarkt na výduti
asfalt v puchýřích či puchýře ve rtuti
horečky příznak co se mění
v čokoládovou hvězdu na rameni,
v zastavárně záblesk sirkou
jsou básně noci upomínkou

Tak tohle je opravdu skvělá záležitost.

řeknu

že podobáš se souhvězdí
na mém levém rameni

že jdeme po oblacích
jak po asfaltu
do ulice

kde stíny
prošacují kapsy

..tahle část mě zvlášť dostává..ale jako celek je to výborný... dobře, že nezůstala v šuplíku :)

"podobáš se souhvězdí
na mém levém rameni"
...
ach jo..:-)

netřeba se léčiti ;-)

láska se nedá chápat, jen s úžasem cítit, pozorovat a se zasněným pohledem vnímat :)

:)

;) chi...

nádhera... :)..... líbí se mi, jak lehce plyne... a dokonce ji i místy chápu, heč :)

:)