nadhera... pravdiva....

ach, jak je to krásné. citlivé.

duto...je téměř prázdno...určitě znáš ten zvuk...který se vyloudí z dutých předmětů, když na ně zaklepeš..to je tomu podobné...tupá bolest...která se rozléhá po těle...která přezrává...a co přezrává není dobré... zůstává ladem...až prostě a jednoduše shnije...

Báseň citlivě vplouvá do povědomí člověka, ale ztrácí se sama v sobě....a taky marně přemýšlím, co je to duto? :-)

..dívky promluvily, senior mlčí...

trefa do černého....*

tesknota ... a zároveň být nad věcí.... co může být horšího?? To už se z člověka snad stává cynik...

děkuji Sokolničko...;) jsem ráda, že se líbí...*

Krásná, jemná a pravdivá... Jak to děláš, Severko, že každá tvoje básnička je jako pohlazení?:o)

Je krásná... Nemám, co víc dodat.

je to ukrutné...nevím co k tomu více dodávat...jen možná...děkuji za vyřažení dechu =))

Nepropadej předčasné beznaději, ještě mnohokrát si vyvrkneš kolena, než někdo zavolá: DOST!!!

já srážela židle...

až nám bude devadesát...:-D panečku...to bude ale mazec...
to si budem půjčovat protézy a snít o vepřovým řízku...:-D

:( a nebo :)?... až nám bude devadesát... tak si o tomhle tématu popovídáme, ju? :)

za těch okolností...nebylo...ale jsou to bezprostřední pocity...za pár dní...bude zase jinak...;)

a pro koho je to veselé?:)..chápu tě...a jinak je to krása:)

zdá se mi to, nebo pro tebe překročení devatenáctky není nic veselýho?

jako oheň na zmoklém listí...;) děkuji za návštěvu...*

hezká básnička, poněkud sychravá