Jsem ji přečetla celou! Fajn počin :)

:-D :-D No, to je mazec :-D

Vynikajici neni ale take se mi libi

mě se to líbí celé... :) jen tak dál

Vynikající! Moc se mi líbí...

Tak to tam safryš napíšu: "Nevím jaké kvality dílo je, prosím o co nejkritičtější komentáře." nebo tak něco.

Náčelník Holá Ruka:
Jen jsem odpovídal na připomínky, tak mě nesuď, děkuji :-P.

Taky dobrej blázen :D

VKate: Eliška Vobrubová: Náčelník Holá Ruka: jayjay: ARA: Mejdlo:
Děkuju všem za více či méně konstruktivní kritiku. Byl jsem bez internetu, a tak jsem se nemohl přidat do diskuze. Tak abych odpověděl na dotazy, tak, Mejdlo, je tam jen jedna ženská. Holá Ruko, co se týče bodu 1. souhlasím, horší rým snad být nemohl, bod 3. - původně měla být mrtvá, bod 4. - obdoba bodu 1. Problém je, že i když napíšu sebevětší brak (a jsem si toho víceméně vědom, proto ho záměrně neobhajuji), zkouším, co to udělá, když to hodím někam veřejně k přečtení, abych viděl, co a kde (ne)udělat jinak, aby se to alespoň trochu dalo číst. Bohužel až po uploadnutí zjistím, zda-li to bylo uploadnutí hodné, či nikoli. Proto jsem rád za jakýkoli komentář.

Hola! Ruko! Nebudu ti lhát, že by mne tvá odpověď zcela uspokojila. Ale rozhodně je to pozitivní počin. A je mi sympatické, že si to utržení ze řetězu uvědomuješ. Prevíte! Nikoli beznadějný (jak se zatím zdá).

ARA: Ty jsi tu báseň nerozebíral... ve skupině... na jednu stranu je to jako mučení, kdy slyšíš ostatní sténat, na druhou stranu jako bys sám byl mučen... samozřejmě přeháním, ale tohle přirovnání mi přijde jaksi přesné... vem v potaz že do té doby než jsme přišli na psance jsme se setkávali jen s poezií buď námi napsanou nebo napsanou někým kdo to opravdu umí (když nepočít každoroční ničení mozkových buněk čtením děl z Evropy ve škole) pro mě osobně to byl takový šok že jsem se místo rozčílení pokusil zesměšit něco co mi přineslo muka (zase říkám, je to jen přehnaná metafora) snad ti toto vysvětlení postačí abys pochopil naše "utržení z řetězu"

Náčelník Holá Ruka: jayjay: Znovu si čtu komentáře k Déjavu a trochu se stydím. Napsal jsem vám, vy prevíti, že jste se moc rozdováděli. Později jsem si uvědomil, jak mne Eliška rozesmála tím štěpným krmelcem. Rozesmála, ale nesmála se Morionovi. Ani já. Ale dostalo mne to také do jiné nálady, což jsem záhy vnímal jako své selhání. Neboť jsem pak k vám byl nepřiměřeně mírný. A miním to upřímně a zcela vážně.
Autor někdy reaguje dotčeně, ješitně, uštěpačně, útočně. I na seriózní připomínky. A pak někdy sklidí, co zasel. Ale Morion NE!
To, co jste vy dva předvedli, bylo bezuzdné veselí. Taková debata by se hodila jen jako soukromé cvičení mezi vámi dvěma. Ale on se s vámi nehádal! Nehájil nedostatky! Když někdo ztratí soudnost a prezentuje své chabé dílo na oficiální veřejné soutěži, je to jiná situace. Ale ani tam by se s ním nemělo jednat povýšeně, jako by pyšně přinesl k ochutnání lejno! Nemusí to být tak.

Když jste začínali psát, pomáhal vám někdo, upozorňoval na nedostatky a chyby? Možná ano. Pak buďte rádi, že s vámi jednal slušně. Snad ano.

Náčelníku Líná Holá Smělá Ruko, upírám ti jméno Líná. Abys je nezneužíval. Neschovával se za lenost. Tady jsi líný nebyl! A s tou svojí odpovědí: Stud....pche :D, jsi nezabodoval!

Předevčírem jsem si přečetl něco od Homéra. Píše tam, že se chová povýšeně. Mám důvod věřit, že to bylo výrazně autobiografické. Přestože se dá i vlastní upřímnosti zneužít jako alibi, musím mu přiznat i jistou překvapivou míru upřímnosti k sobě samému. Zkuste to i vy.

I když občas malinko kostrbatý na můj styl, parádně jsem se pobavila. Palec hore :)

Tak tos mě dostal! Zatím jsem od Tebe četl jen chmury. Bolestně těžké. Tohle směle PLYNE. Velmi upřímně a vtipně zpracované všelidské téma. Jako bys potřeboval přehodit výhybku. Asi i proto, abys viděl, jak tě chmura do jisté míry svazuje a brzdí. A jak se to změní, když se uvolníš. :-)

ARA: Děkuji:-) Bez nároku na honorář daruji:-)

ARA: Dost změn je málo, A stud.. pche :D

Náčelník Holá Ruka: jayjay: Vy prevíti! Moc jste se rozdováděli. Mějte trochu......no........tendleten.......sakra, stud nebo co já vím. No táááák.

Eliška Vobrubová: Paprsků krmelec? To je nádhera! Vyprsknul jsem smíchy. To je neobyčejně štěpné. Protože světla je příjemné a opojné mít plný kotel i kostel. Toho....řekněme světského i toho poznání. Ale chtělo by se někdy i rouhat a toho světla se přejíst. Mít ho plný krmelec!

Ale nikomu bych ten nápad nenabízel, ale pokusil bych se to sám zapracovat do nějaké veliké hlíny. Možná to zkusím koupit... :-)

A k básni. No...., je to kostrbaté. Opravdu by to chtělo dost změn.

jayjay, Náčelník Holá Ruka:
A co takhle? "Slunce na můj kavalec paprsků hrne krmelec?"

jayjay: to si nějak nedokážu představit...