Orionka: Nene, pro mě je to stoner rocková píseň, já to napsal, pak nazpíval po litru vína a nedal dokument uložit, tudíž je to přepsané z nahrávky. Díky moc za komentář...

Zajímavý, četla jsem několikrát. Ty obrazy jsou hrozně živý, ale zároveň (pro mě) trochu zmatený. A jako píseň mi to nezní, není to chyba v zařazení?

Jindruch: Každý nemůže porozumět otevírání víček u Ploníku, nevadí.

Amadeo´´: Dík, přitom je to taková blbůstka s trapným názvem. Zajímavé je, že tomu říkáš poezie. Ano, shazování mých primitivních nápadů, to je má specializace.

Tohle je hodně silná báseň… U tvé poezie mě naprosto dostává, jak vykreslíš krásnou myšlenku nebo obraz a hned vzápětí jej naprosto shodíš něčím, co nečekám. Pravda, někdy se to tak úplně nepovede, ale někdy to má neuvěřitelnou sílu, jako právě tady. A líbí se mi, že si ta báseň na nic nehraje, nepředává žádná moudra, není v ní ani kousek patosu a přesto život vystihuje přesně takový, jaký je...

určitě bys ze svého života tutuo básen mohl rozšířit ;)

Zamila se zase špatně vyspala...

klasické oprculum

Po dlouhé době zase něco komentuji a fakt nerad dávám negativní komentáře, ale mám li být upřímný, vůbec mě to neoslovilo...

Yana: Jednou jsem na brigádě řezal flexou kabely, z flexy se začlo kouřit, tak jsem jí odhodil, ta jela, mohl jsem mít nožku pěkně pocuchanou, nebo některý z kolegů, odjela dvěstě metrů daleko. Nebo jsme jednou jeli busem v Bolívii směrem k Chilské hranici, kola se zabořily do rozbahněné pouště, s babkama, i když žvejkaly koku jsme ho nevytlačili. Tak jsme žvýkali koku a čekali 10 hodin na pomoc, pozorovali štíry a bolivijští kluci chytali ještěrky. No ty kola našeho vztahu se né a né odlepit. Ať dělám, co dělám, vždycky se to dá nějak dokupy;-)

A proto pro všechno přesto stojí za to žít, dík

kmotrov: Dík, já se strašně mírním. Chtěl bych v básních rozebrat svět na kvarky a pak ho splácat zpátky. Zdravím z KRNAPU.

jo, ten konec je skvělý.

Jsi extrémně originální, je to tvůj styl. V té originalitě se mi tvé básně ztrácí a pak zas vyplouvají, buď sám ztrácíš vlákno v nutkání po originalitě, nebo jim místy nerozumím. Tahle patří pro mě k těm srozumitelnějším, takže chválím fantazii. A vůbec není od věci potěšit čtenáře jako jsem já (sice celkem neoriginální), ale za to velmi působivou pointou.

Amelie M.: Díky, jsou takové personální minitragédie. Foukat si může jak chce, když nikdo neodřízne kotvu.

jakoby ten začátek ani nebyl tvůj :) ale v tom konci tě poznávám.... zafoukal ti vítr do plachet.. líbí se mi (ten zbytek)

hezký, hezký. spíš tvrdý a ten konec: {|} c=====B se mi líbí nejvíc! to je jako rozseknutí básně hustý, já bych to napsal přímo, ale tys to hezky ukryl do smajlíků. super!

jelen má zatím klid někde jinde. zmizel a nechal po sobě nejen ořechové sušenky.

super, a teď se mi chce jít někam ven, ráno a daleko od lidí.

Amadeo´´: Díky. Já jen tovaryš dneška.

Mně nudná nepřijde... Spíš naopak. Většinou mám problém Tvé básně uchopit, asi proto, že jim moc nerozumím, ale tahle mě hodně zaujala…

když vrby přes noc ruměnec zalije
nesmělostí, které se do jara nezbaví
bujnost chřadne, přichází čas zasmušilých

to je paráda...