Je to tvrdá realita.

Trochublázen: přesně tak...i s chodníkem pod hlavou lze smát se životu ;)

Krásná. Mlčeti je mnohdy zlato.

přesto dnes buďme ještě veselí

wojta: děkuju...část týdne, čím dál větší, trávím na vesnici, čím dál víc se podobající se městu...lidé, kteří mentálně dospěli do druhého patra paneláku na okraji měst, si za snadno vydělané peníze nakoupili domy na vsi, vydláždili zahrady a obalili stavení polystyrenovou uniformitou...pro jitrnice jezdí do supermarketu, když jsou v akci, stejně by na zabíjačku neměli místo, na dvorech mají parkoviště a ve stodolách fitka...z komínů se ještě kouří, stále více se ale u domů točí větráky čerpadel...je jiná doba

Jednoduše hloubavě krásné. Má to příběh, sdělnost i spád a na nic si to nehraje. Je to, pro nás starší, závanem z minulosti, kdy bylo ještě sněhu nad dětská kolena a dým z chalup byl znamením života a ne ekologickou hrozbou. Dík.

Povedla se.

Pěkná.

A život jde si dál ...

děkuju vám všem ;)

děkuji...je to takový povzdech nad životem ;)

Gora: je jen jeden takový... stačí napsat Escher...

Napověz...

Též jsem se k ní vrátila, tvůj charismatický hlas a tato je opravdu povedená. Díky moc.

Je to tento muž?? Maurits Cornelis Escher.

Na Eschera se ráda podívám.
Ano, i já kdysi napsala několik básní inspirovaných malíři či obrazy, zkusím něco pohledat-tahle je dobrá.

Hlubší, než by se zdálo na první čtení. Prima.

Nechala jsem si tvou báseň na neděli, abych se mohla naplno věnovat poslechu a třikrát si ji pustila. Máš příjemný hlasový projev a ten ve vázanám verši zvláště vynikne.
Líbí se mi báseň - nejvíce první strofa - i recitace.

Sasanka: děkuju...Escher je můj velký výtvarný vzor...

Mě se moc líbí.