 |
 12.12.2022
57, muž, někdy Praha |
komentáře k dílům uživatele :
14.03.2023 - 09:13
9No, tleskám vtipné až poučné básni... má šmrnc a o lehkosti se u tebe ani hovořit nemusí, máš ji danou...
13.03.2023 - 21:5310Veškerý snahy v venčení se mění
lid uspán v mediální snění.
Čeká ho tvrdé probuzení
pochopí , že země už jejich není.
lid uspán v mediální snění.
Čeká ho tvrdé probuzení
pochopí , že země už jejich není.
13.03.2023 - 09:1010gajda: můj vnitřní politický glosátor a satirik má dva veliké vzory: Karla Havlíčka Borovského a Karla Kryla...vím, že nikdy nedosáhnu kvalit jejich sdělení, ani obsahem, ani formou...nicméně vzdát se nejde...boj o budoucnost probíhá právě dnes a každý musí bojovat proti zlu, jak je to jen v jeho možnostech...
13.03.2023 - 08:2110No. Nic nového. Kradlo se a podvádělo i za Libuše kněžny. Poezie se od té doby rozvinula a taky satira se dneska píše vkusněji.
12.03.2023 - 11:105Moc hezký. Procítěný. Smutný. Nemám slov. Drž se. Snad je to jen přechod do jiné dimenze
12.03.2023 - 01:365Lekce se furt opakují
žák se nakonec vše doví.
Mezi prsty vodu svíral
do hladiny se nepodíval.
Tam oni proti sobě stojí.
Čeho pak se nejvíc bojí?
Bubáka pod postelí.
žák se nakonec vše doví.
Mezi prsty vodu svíral
do hladiny se nepodíval.
Tam oni proti sobě stojí.
Čeho pak se nejvíc bojí?
Bubáka pod postelí.
11.03.2023 - 09:125Jen nádech dělí Nás, jinak nic. Pořád jsme tím, čím vždy jsme byli a budeme. Do louže spadnul list, barvu zlatou měl.....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
