Gora: já to mám tak, že jsem jen písař...skrze mne mluví má duše...

zaseja: aha, to je trochu jiná káva:), ale dobré.

Psavec: díky...to mě hodně těší

Tohle se mi hodně líbí.

Gora: zjistil jsem, že mi vypadla poslední sloka, tak jsem dodal...ona to zas taková romantika není... ;)

Gora: díky, myslím, že taková by měla být

Romantika ve tvém podání je příjemné, lehce plynoucí čtení.

zaseja: od toho tu jsme, že...

no, však vám nic nebrání se vyjádřit k tématu po svém...já to s dovolením nechám tak ;)

Souhlasím, téma je to hrozně silné a zpracování by si to zasloužilo propracovanější... sám jsem kdysi na Terezín chtěl napsat báseň, ale ty pocity, když jsem se tam procházel těmi celami, chodbami, po hřbitově a v muzeu nakonec četl jména zabitých byly tak silné a hnusné, že jsem se do toho nepustil. I po těch letech je to stále hnusné místo a navždy bude.

Zde bych upravovala, nesnažila se o rýmování a něco vynechala, např:
zoufale propadlé - propadlé bych přidala jinam, to samé - bez hlasů dala pryč... ještě by stálo za úpravy, téma je silné.

Psavec: jo

Hodně smutná.

Sasanka: :))

A zítra nějakou veselou ;)

zaseja: no, nevím, proč, podle mne je to povedená básnička stejně jako spousta tvých jiných.

Sasanka: děkuju ti ;)

Gora: díky...kdybych to poslal na Písmák, stejně by to jen vyvolalo bouře ;)

Fajn závěr.

Dovolila bych si k poslednímu . také bych pozměnila: