Mně se tvé veršíky moc líbí a opravdu se ani nesnažím hodnotit, jestli ano haiku, nebo ne haiku. Nějak jsem se do toho zamotala.

Karpatský: Darmošlap1960: Aha :) Původně jsem pochopil, že se tam nemá vyskytovat ideálně nic, co se vztahuje k autorovi - ani vnímání, ani děj. Když ten Kerouack napíše třeba "I drink my tea
and say
Hm hm" nevím, jestli je to haiku nebo spíše jen blábol, který dal do tří řádků a nazval to americkým haiku, protože nedodržel 17 slabik. To ten první kousek "Quietly pouring coffee
in the afternoon,
How pleasant!" má aspoň nějakou atmosféru

Někdo vložil na fejs haiku od Kerouaca:

V klidu si odpoledne
nalívám kafe -
ryzí potěšení.

Tak to "ryzí potěšení" je typicky subjektivní hodnocení, tedy těžko tohle dílko lze označit jako haiku.

Trochublázen: To, že někoho líbám, je objektivní děj, subjektivní je pocit, třeba "miluju tě". To lze vyjádřit v haiku jen objektivním dějem či obrazem. V haiku o líbání je klíčovým motivem odkvétající třešeň jako obraz pomíjivosti, stárnutí. A pak ta výpadovka, po které ujíždí auto za autem.

Trochublázen: ak by aj nestranný pozorovateľ šiel okolo, videl by že niekto pije tramín či niekto niekoho "líbá", bola by to realita. Za subjektívne sa tu považuje niečo, čo človek cíti, vníma - nenávidí, miluje, odmieta apod. Aspoň ja tomu tak rozumiem.

Když se v textu píše "pijeme tramín", "míjí mě kocour", "vážeš mi náramek" či "líbám tě", je to stále nesubjektivní, nebo už není? Já to nechápu. Snake_01 v teorii píše, že autor má být co nejvíc upozaděn. Samozřejmě si myslím, že omezovat se na tři verše je strašně málo, ale to je jiná otázka.

Líbí se mi, ač jsem zastáncem 5-7-5.

Pěkné

Najviac sa mi páči prvé s komínom. Pri treťom o kocúrovi a deviatom odbití mi hneď napadlo, že sa o mačkách hovorí, že majú deväť životov.

Všechny pěkný, nejvíc se mi líbí kocour a výpadovka.
Jo a jdu si otevřít Tramín...

Miro Sparkus: snake_01 tu má pěkně zpracovanou teorii haiku. Vložil to sem 9.5. Příspěvek se jmenuje Umění haiku. Přečtěte si to. Je to poučné. Psát nesubjektivní poezii není tak snadné, jak se zdá, musíte vynechat vše, co vzniká ve vašem tvůrčím subjektu, vše, čím si pomáhá západní poezie, metaforu, symboly atd. Rozhodně nejde jen o popis. Zaznamenáte spatřené v přítomném okamžiku, na chvilku se stanete oblakem, stromem, potokem nebo zaplivaným záchodem a to, co napíšete má ještě přesah. Je to tak jednoduché, že to můžete přehlédnout. V tom to vězí.

No jaké také žiji v tom, že haiku by mělo mít svou strukturu na 5-7-5 a ne v podstatě jakoukoliv. Haiku vůbec nerozumím, byť jsem tu četl v minulých příspěvcích o jeho tvoření i co říkal Bašó, ale osobně mi to bez té struktury přijde hrozně zjednodušené. V podstatě jako by si autor mohl napsat cokoliv, jen pokud to bude nesubjektivní a bude se jednat jen o popis... jinak ale to s městskou bránou je nejpovedenější, jak už tu psali ostatní, až mystické...

Mně se nejvíc líbí Městská brána - přijde mi to jako až mystický text, zvažování o životě a smrti s lehkou náboženskou konotací...

Gora: Třáseň mi vázala manželka Helena v předsíňce chrámu ve Stráži nad Nežárkou. Našla ji tam někde viset na nástěnce. Vyrazili jsme snad poprvé po 35-ti letém manželství na víkend do penzionu v Jindřichově Hradci. Poprvé a po doručení zprávy o nedoplatku za plyn zřejmě naposled...

kekebreke: Ne 7 - 5 - 7, ale 5 - 7 - 5. Je to ovšem jen vnější forma stvořená pro japonštinu. Haiku musí být především nesubjektivní poezií, jak to už formuloval Bašó. Mistr Santóka psal i dvouveršová haiku a světově nejznámější japonská haiku soutěž Kusamakura reflektuje všechny možné experimenty při zachování zenového ducha. Ani příroda jako hlavní téma není nutná. Doba pokročila a vývoj haiku s ní. Je třeba to sledovat, jinak se může stát, že veškerým úsilím haikuistů bude snaha vecpat do 5 - 7 - 5 jakýkoliv přírodní blábol.

Mystické je haiku s kocourem, také hvězda v komíně - a zároveň vtipně vystižená situace. Haibun také pěkný.Třásně vázalo jistě děcko, to se mi taky jako nadčasové zamlouvá... poslední mne spíš pobavilo:-).

Nechci být hnidopich, ale co pamatuji, tak haiku má svá pravidla, 7-5-7 a po většině téma spjaté s přírodou

Tulipány mám právě ve váze v takovém stavu, o němž jsi napsal, jinak mně se hodně líbí sklopená víčka.
S losy mám taky podobný zážitek, pro sebe jsem si /na poště/ nedávno poznamenala:

kupují losy -
za přídavky na děti
zkouší se štěstí

Ano, linka je skvélá, i včela, kde se ti povedlo vystihnout její stěžejní vlastnost nenásilně...

Darmošlap1960: Romane, bral jsem haiku doslovně popisně. Hlava v notách mi přišla jako metafora, tak jsem hledal smysl v realitě popsané fotografie okamžiku. Díky za vysvětlení. Představa tvé Heleny v noční košilky s prsy na volno, jak má zabořenou hlavu v notovém záznamu v opojném rauši s hudby a růžovým chlupatým pantoflem na trošku silnější nožce udává
takt, tak ta představa je skvělá. D i k