Psavec: dík moc!

kmotrov: Děkuju, tak alespoň něco... čekala jsem, co vy na to... nejméně měsíc ta dílka zrála...

Ziny: díky, asi v první - až na to přijdu, jak - změním třetí řádku, to je pro mne nejnáročnější, jeden z nich máchal /výhružně/ bejsbolovou pálkou... a moc díky za úsměv, cením si!!

Vtipné kousky.

První si nějak nedovedu představit, druhé je moc pěkné, třetí skvělé!

Vyloudila jsi úsměv na mé zarostlé tváři. Hlavně ta artistka mně pobavila. Dík

Neu: pokud správně počítám, obě tahle haiku mají tebou preferovaný formát.
Díky za názory.

Gora: já teda přes haiku moc nejsem, vlastně jim ani kdovíjak nerozumím, ale jedno pravidlo je mi naprosto jasné a to je 5-7-5. Bez tohohle pravidla mi to připadá jen jako nesourodá snůška slov se společným rádoby přírodním tématem. Jako když labuť letí nad jezerem, plácne přitom křídlama o vodu a tyto kapky špinavé vody plesknou na papír a hurá mám haiku, co napsala sama příroda. Ti mravenci mě baví, ale to první je takový blábol, bez urážky.
Vím, že existují autoři, kteří se bouří proti 5-7-5, ale to je pravidlo, které haiku definuje a pokud se ho zbavíme, tak proč se rovnou nevyprdnout třeba na oslovení v dopisu nebo gramatiku v úvaze.

Koalo, začínala jsem "přepočítáváním" odpozorovaných příhod na slabiky 5/7/5 a většinou z toho vylezla nějaká přírodní miniatura... než jsem se osmělila nazvat ji haiku.

Nejsem odborník na haiku, ale tenhle formát se mi líbí. Tyhle dílka taky - moc. Taky mě, po výzvě, napadlo (po Tvojí výzvě), že bych nějaké zkusil, ale zatím, po čtení těchto a jiných na to nemám odvahu...

Homér: poetičnost je podle mne v poupěti pivoňka. Přesah - doufám, v tom, že se /věkem i s péčí-obavami o keř/ shýbám taky, tentokrát však pro ono deštěm omlécené poupě.
Víc ti k tomu, Homére, nepovím...

Můžeš mi vysvětlit tu první. Kde to má nějaký přesah? Poetičnost? Jako kmotrov, pro poupě piva. Haha. Ta druha je lepší, vidím ty upachtěné chudáky ze satelitu vykládající nákup z auta.

kmotrov: ty se shýbáš pro lahváče, jo:-))
díky, já mám na vše /někdy bohužel/ moc přímý náhled, sofistikovaná tvorba mi nejde.
S těmi mravenci - jak víš, máme hned před domkem ty vysoké smrky, doteď jsem přesně nerozluštila, co to ti obří mravenci, kteří se nám nenápadně stěhují domů, vloni nosili. Asi to byla semínka ze šišek těch smrků, a že pokryla celý chodník... lámu si s tím hlavu...kam a proč to nosili. Letos tam ta semínka nebyla.
Moc děkuju.

Já rovnou pro lahváče
:-D

Já mám pocit, že u nás máme v haiku potřebu přeceňovat nedořečenost, možná až moc vytváříme hádanku a Tobě se občas povede naprosto prosté haiku, nejobyčejnější z obyčejných, ale je to v tom, ta metafora ticha o které mluví zvrhlík v komentáři, to okouzlení obyčejností. Druhé je úžasné.

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=4927-

Psavec: snake_01: děkuji oběma.
Pivoňka je odmalička má oblíbená květina - i v Krumlově máme dvě.

snake_01: Děkuju, napsals to krásně... často obdivuji tvé asociace.

První text je opravdu povedený. Trochu mi připomíná Diogéna, který se zastyděl, když viděl chlapce nabrat si vodu do dlaní, a odhodil jediný hrnek, který vlastnil. A kos jde ještě dál, stačí mu vydutá dlažební kostka...

Dobré, jako vždy.

Pivoňka je symbolem dobré vůle a radosti - do kontextu prvního textu to dokonale zapadá.

Koala: díky!