slavek: Velmi inspirativní text si mi napsal... Díky... Jak se ti to bude líbit v téhle podobě:

Dokud jsme malí, házíme kamínky.
Baví nás šplouchání na vodní hladinky,
baví nás kroužky i vysoké gejzíry,
když kamenem měníme hladiny klid...

Když trochu vyrostem ďábel nám poradí:
„Hoďte si kamenem, když někdo vás podrazí...“
Tak my si házíme, málo se ptáme,
zdali nám ďábel radí to pravé...

Když už jsme staří, smrti se bojíme,
ptáme se zdalipak správně si hodíme...
Malinký kamínek dávno už nemáme
a tenhle veliký, ten nás teď rozláme...

PS:
V poznání pravdy
pláčeme hořce,
nechcem už kameny,
chceme mít mír.

Ale to veliké,
bolestné hoře,
co očistí pláčem svým,
celičké moře.
Očistí duši mou,
od bláta zničenou,
očistí bolesti,
kamenů zlých...

A tak už kameny,
nikdy si nehodím,
neb nejsem bez viny,
radši se pomodlím...

Námět dobrej. Ráno moudřejší večera.

slavek: To je dobrý, zkusím s nad tím zamyslet...

Chawwá: Kdepak špatně. Naopak, jsem rád. Samotnému se mi to nezdálo (viz anotace). Asi to bude chtít upravit/přepracovat. Díky moc.

Slávku, námět zajímavý... mě tam trochu vadí ..na vrhání kameny jsou už i pokyny...česky by mělo být spíš kamenů. Ale to je drobnost. Obsahově mi to přijde trochu jako poučná pohádka s křesťanským nádechem...na začátku je to dětská sranda, pak se to rozroste do rozměrů, co přerostou nám přes hlavu /i vám/ a konec je dle scénáře božích mlýnů. Neber to špatně, je to jen můj názor :-)

holka.přes.ulici: Moc děkuji. Vyvolat úsměv na tváři lidí mě nesmírně těší. )))

Jé, ta je moc příjemná, milá.. vykouzlila mi úsměv na tváři, děkuju :-)

slavek: ))) a mohlo to znamenat jedno a totéž )))

PrimaDen: No, snad. I když víckrát jsem si jen hrál a bylo to označeno za zlobení... Tak nevím.

slavek: a kdo si hraje nezlobí že?)))

človiček: ))) Ale lezení po břečťanu už pro mě není. Vloudím se coby listonoš pod záminkou doručení rekomanda ;o)

Až polezeš po tom břečťanu na balkon buď opatrný.

PrimaDen: Díky. Rád si hraju... ;o)

noo to je hezky hravé..usměvavé))))

Psavec: Moc děkuji.

Nádhera.

Neu: Díky :o)

Krasna, vzbuzuje vasen i nehu

koiška: Máš pravdu. Láska je slinutina citů a stavů všech možných druhů. A dělá z lidí idioty i velikány...

Zitra: Na dveře by to bylo moc dlouhý ;o)