Abys neřekla, že tě přes prodloužený víkend nikdo nečetl ;-) Moc se mi to líbí, málo viděné veršování, má to spád a konec je super. Jen, nejsou ideály ze své podstaty nedostižné ?

Díky za pochvalu. Myslím, že tady mám takových víc, ale abych nekecala... No ostatně kde jinde se má člověk inspirovat, než v životě. Navíc u mě je to tak, že s každým průšvihem toho vždycky hodně napíšu, jinak nic nevyplodim:-)

ach tenhle typ rýmu mám rád, málo se vidí, to mě zahřálo u srdce, že to ještě někdo umí. Máš jedničku s pochvalou. obzvláště za povšimnutí stojí ten poslední verš, konečně i ten příběh je ze života. Ty vůbec celkově se pohybuješ v těch tématech ze života.

Mezi hvězdičkama, že jo?:-) Pro mě spíš trochu níž, nad oblaky...tam, kde létají letadla...

v nebi, určitě v nebi

Jen ještě malá poznámka: tentokrát měním své obvyklé stanovisko - moc bych chtěla, aby si to přečetl. Asi proto, že to není nijak "umělé". Probouzela jsem se a z polospánku jsem si tohle říkala. Jen jsem to pak napsala, poupravila a dokončila. Divné... Asi jsem zase jednou nohou v háji. Nebo v tomhle případě někde v nebi:-)

má spád...pěkné...;)

nedostižný ideál....věčné téma:)..ale báseň se mi líbí,hezky plyne rytmus a dobře se čte

v tichém úžasu..

Rozumím, chápu, tleskám, odcházím...:o)

je tak dojemné, snad to je tím Čajkovským co teď poslouchám, ale částečně se v tom poznávám i já.

až je mi stydno, že mě tak poctivě čteš a já si na tebe udělám čas jen zřídka. O kolik přicházím! Jaká to marnost, tahle básnička to dosvědčuje.

páni....úžasný...:)

...že svět poznal vášeň
a nazval ji šílenstvím // hodně dobrý ;)

Někdy je lepší přítelkyní, než lidé... A takové zjištění je smutné...

Asi tuším věnování...;o)

Po přečtení básenky chápu tu nedostatečnou z matiky. Prostě na ni v hlavě nezbývá místo. To se stává i starším s nákupem, klid, to se urovná....

Moc krásná, myšlenka téhle básně má opravdouvou hloubku a to chválím. Připadá mi to jako život populární celebrit, která má úspěch ve všem jen ne v osobním životě. A nebo... taky mi to připomnělo tu písničku - tuším, že se jenovala Chtěj mně všichni - od Michala Tučného, jak v ní zpívá, že ho chtějí všichni, jen ne "...Jen jediná mně nechce, a tu chci zase já, ta dívka s divným vkusem jménem Dvořáková Milada...":-)

Tak tenhle pocit znám až moc dobře... Jen s tím rozdílem, že "jeho" potkávám už spíše zřídka. Ale ani těch pár let mně neosvobodilo od podoných myšlenek na něj. Snad všechny mé zaláskované básně jsou pro něj, ale to on se asi nikdy nedozví...
Líbí se mi tvůj styl psaní. Asi tě budu číst častěji, ne-li pravidelně:-)))

MOc krásná, ten nápad je skvělý!:-)