Až sem ke mně je cítit káva v tvé básni. Tiše nasávám tu vůni.

Tohle je radost číst

Pocta kávě.

Kávovovník vyrost mi v květináči.
Krasně zelený málo mu stačí.
Vykvetl plodil už nějake roky.
Pražím melu pohostím cvoky.
Žádná značka snad že Doma
Voní a chutná až hrdlo stoná.
Šálek jeden někdy i více.
Večer k chuti blikotá svíce.
Otevřu dveře,mám pro vas šálek
A ta chuť lahodná nepřišla
z dálek.

Povedená báseňka.

koiška: To mě moc těší...

Sasanka: Moc děkuji. Bývá to tak.

Pravda lží chtivě sevřená to je ti tak krásný a pravdivý obrat hmmm.

Líbí..

Ok

koiška: Dík. Zvážím to.

koiška: To je snad hezčí než ta moje předloha. Měl jsem na mysli, že byl proklet Adam ne že proklel... Zbytek je opravdu na dlouhé řeči

koiška: Děkuji

koiška: Ano

koiška: Nechci polemizovat. Obě pokolení mají své krutosti. Určitě to není o pomstě a o čem přesně - inu to je na delší povídání.

koiška: Skoro léto a prd :-D

koiška: Děkuji

koiška: :-)

Šťastné hledání
chmury zahání...

Člověče pověz, co je ti
že pro lásku k jedné Evě
odsoudil jsi nás k prokletí
ač sám jsi se v ráji prohřešil
a trestem je ti vyhnání
my milovat budeme ze všech sil
žít samotný je rouhání...