Trochublázen: Díky moc

Moc hezká

Psavec: Děkuji.

Hodně povedená smuténka.

Dandy: Díky.

Moc pěkné.

Hanulka: Děkuji. Jsem potěšen.

kmotrov: Moc si vážím a děkuji.

Smutná, ale krásná. Děkuji !

Tohle je obsahově hodně silný. I dost plný a nápaditý. Nejsem odborník na vázaný verš, negramatické rýmy báseň vždy osvěží. stáří/sváří, sil/rozrazil, kříži/tíží. Pěkný rýmy.

Početl jsem si.

Dobrý! A celkem snadno pochopitelný...

Psavec: tak nějak...

Ginnare: O tom to je o stáří a jeho směšnosti a o bolesti starce, který si to vše uvědomuje, protože mu ještě zpuchřelost nevyzobala rozum. Odkazuji na Goetha.
Ovšem je to spíš epigram než bolestné prozření. Rád si ponechám svou pošetilost.

Ginnare: Děkuji a těší mě tvé náhlé zjevení.

Ginnare: Myslím, že jsem bez nároku.

Hrozí udávení viatikem...

Lék na všechno... toho je nám třeba. Ať v kopřivách nebo za pecí... jednou zase budeme nahý... Obři i ti nevelcí

Proč stáří?

Že by pošetilost stáří.

Na smutnou notečku.