Tom Cortés: bezrozměrnému verši se říká bezrozměrný, protože se v něm vyskytují nějaké rozměry - nějaká metra?
To vás učí na KJJ? :)

Tom Cortés: Na třiceti řádcích zbytečně mlžíš. Stačilo úplně poděkovat za pochvalu a uznat, že ta báseň není celá v bezrozměrném verši. Naopak definice volného verše docela universálně sedí.
To, že se dá v každé druhé básni najít část nějakého metra je jistě pravda, většinou o to autor ani neví, ale to není podstata věci a nemá to podle mého názoru smysl pitvat.

Kdybys tu anotaci nenapsal, zbyla by ti jen ta pochvala.

Jiří Turner: Totiž, nemyslím si, že středověké dělení s využitím syntaxe by bylo až tak tvůrčím záměrem. Zvláště v kontextu vývoje jazyka a s přihlédnutím k tomu, že v jiných jazycích dominovala časomíra. V dnešní prozódii existují už mnohem přesnější a aktuálnější definice bezrozměrného verše než ta, která se beze změny cituje na Wikipedii a dalších zdrojích a většinou se omezuje na tři věty.

P.S. to už bych méně protestoval, kdyby mi někdo namítl, že je to trochej. I když první tři verše matou, mohlo by to tak být. Některé nedokončené trochejské stopy se totiž při čtení posouvají na anakruzi v dalším řádku.

Jiří Turner: Myslím, že teorie tu jde dál, než co říká Wikipedie (která je obecně na poezii dost skoupá). Rozdíl mezi metrem a rýmem je mi znám víc než dobře. A není pravda, že metrum básně se rovná metru verše.
Báseň může být v daktylu a přitom může docela dobře být metrum narušované jakýmkoliv jiným metrem, dokonce v celých verších.
Když uvažujeme metrum básně, jdeme po celku, tedy po dominantním metru, což většinou lidem s hudebním sluchem nedělá problém hned odhalit a ostatně, většinou to metrum najdeme v úvodu.
Bezrozměrný verš se možná ve středověku odlišoval takto jednoduše, nicméně dneska se o bezrozměrném mluví tehdy, když se v jinak volném verši objevuje určité schéma. Proto si stojím za tím, že je to bezrozměrný verš.

Tom Cortés: ...ještě jsem zapomněl: metrum básně se vždy vztahuje k verši. Podle toho pak je nebo není celá báseň v nějaké formě.

Tom Cortés: Je to volný verš. Bezrozměrný verš se od volného liší tím, že každý jeden bezrozměrný verš je syntaktickým celkem (každý verš je vlastně větou), což u tvé básně v některých verších není. Je také docela vžitá představa, že volný verš není rýmovaný. Skutečnost je , že může býtrýmovaný i nerýmovaný. Podstata je v tom, že nemá nějaké zaběhlé, pravidelné metrum (jamb, daktyl, trochej apod.)

Orionka: Víš... jak na čí nahotě :P

Jiří Turner: Přeci, když určuju metrum básně, vždycky koukám na celek, a ne dílčí verše. Co by to pak bylo jiného? :)

Stin: Díky, Stíne :)

nemyslím si, že má celá báseň formu bezrozměrného verše, ale to nic nemění na tom, že se přijde zdařilá.

To teda nechápu. Co je na nahotě k smíchu? A čumil zpoza plotu je spíš k pláči :). Ale vyjádřeno hezky.

Pěkná báseň, čte se hezky. :-)

Tom Cortés: :-D Jééé, hustý :-) Třeba z toho jednou bude vánoční pohádka o krtečkovi :-D ;-) /Takhle asi nějak cvičí Klus před "zpěvem" ;-) /

korálek: 'kuju :-*

krásná :-)

Zamila: Tohle je moje dílo o kakofonii:

Křovisky chroptíce
strhaný prch
skrz chrpy v rybníce
prchlivý plch

krychlové metry prý
rozrývá krt
při přímém rytí vstříc
hranicím Brd

Zamila: JO! :D

Tom Cortés: Na kakofonii :-D ;-)

Zamila: Občas je potřeba tu eufonii trochu rozložit :)

Jééé, líbí se mi to :-) Ve všech rozměrech ;-) Je znát, že píšeš už jasně pro zhudebnění, je to z toho cítit ... Protože většina básníků by asi nenašla odvahu použít v básni slovo "nezakuckat" :-D ;-) Oceňuji ! :-)