Amelie M.: Ale houby, je stále mezi námi. Jen se vždycky nějak mineme ...

Zamila: to jsem měla taky na jazyku, že už zaklepal bačkůrkama, ale nechtěla jsem být krutá :D

Amelie M.: Ale jdi ty, již nějaký ten čas chodím s Franzem, ale on o tom neví :-) Asi mu napíšu dopis. Druhý :-)

Zamila: tvůj přítel se ještě nenarodil né? :D

Ailin: Vidíš, můj přítel nebydlí v zahraničí, a přesto se nevídáme vůbec :-D :-D ;-)

Ailin: no ale ber to tak.. fáze těšení a natěšování, při trošce fantazie taky stojí za to! :))) a když spadnu z toho mráčku, tak jen.. "aspoň si nelezete na nervy" :D

Amelie M.: No právě... Zamila to dokonale vystihla: jakákoliv kritika takových děl vypovídá víc o osobním životě kritika, než o díle nebo jeho autorovi :-( . Ale když už jsem ta dvě slůvka vypustila, tak teda radši abych předešla dohadům - tak "ach jo" proto, že můj přítel bydlí v zahraničí a vídáme se málo. Ach jo... :)

Ailin: ach.. ach jo? :)) proč ach joo? :)) děkuju..

Ach... krásné... tak krásně vyjádřené. Ach jo.

Orionka: upřímně, také to tam cítím, že to může někoho zarazit.. ono jsme dost zakonzervovaní v různých spojeních, která víc pasují na ženu a jiná zase na muže.. na druhou stranu, nechala jsem tam tohle spojení záměrně, protože jsem si pak uvědomila, že i muž, ač je jinak stavěný, může mít na bocích kouzelnou vlnku, která svádí.. k čemukoli.. aspoň já tohle místo mám na mužském těle snad nejraději.. samozřejmě nebývá tak jasná, jako u žen.. ale je tam..

díky :)

Dobré. Já už všechno napsala k minulé části, asi nemám co dodat. Snad jenom "vlnka Tvých boků" v úvodu mě zarazila, to jsem chvilku uvažovala, jestli jsi se jako vypravěč nepřevtělila do něj :).

Máta: to říkám pořád.. lidem se nezavděčíš!!!! :( :D

Amelie M.: Tedy takové inspirace ti tu předhazuju a ty budeš tlouct vybíjet berušky a tlouct broučky do držky... že já se vůbec snažím :-P :-D

to rýmování mi fakt nikdy moc nešlo! :-/ ach já nešťastná!

Máta: myslela jsem to trošku jinak! milé děti, to je kvítí, na polích a lánech svítí, všemi barvami, jako duha nad námi, po dešti, který zabije, broučky i berušky, ony jsou to pěkný harpyje, co dávají broučkům věčně do držky.. ehm.. tak nějak :D

Amelie M.: Jak motýli lačně toužebně nořili své sosáčky do sladkých květů? Jak stromy natřásaly své žaludy, aby mohly zasít nový život? Jak oráči svými mocnými pluhy orali šíré plodné brázdy? Echm... snad radši mlčím... ech

Máta: a dál bude ta o kytičkách a broučcích :D díky

Zamila: čáp? no to právě nesmí.. víš, jakej by to byl průšvih? :D

Ach.... setřete mě někdo, zbyl ze mě mátový čaj... Moc pěkné to bylo... víc ze sebe asi v tuhle chvíli nevymáčknu, civim tu s úsměvem idiota na monitor :-) A dál?

Téééda ... To je síla ! Kam se hrabou mnohé filmy na Tvůj text :-D Krásně zastřené, plné něhy a lásky, zkrátka porno pro ženy :-D /Kromě mě teda :-D ;-) / Víš, co je problémem u každé kritiky takových děl ? Že kritik zákonitě prozradí i něco o sobě :-D PS: A jak jako "finále" ? Ještě musí přiletět čáp, ne ? :-D