Yana: je to taková hovězina, ale aspoň vyvolala souhlas :)))

Amelie M.: Upřímnou soustrast, Am*! Jistě se tam shora dívá a má radost, že tu na ni zbyla aspoň hezká vzpomínka...:-)

Tak piš, tohle tedy nevyvovalo ani emoce, ani pláč, úsměv, vztek, ale je to pravda to jo

ano, s tím souhlasím, to je to pravé...o tom je poezie, umění...

ano Severák má pravdu, a je tomu nejblíž, tedy i pro mě , vždyť sem chodí i lidé zvenku, a ti přece jenom čtou a nehodnotí, jsou tedy čtenáři... už to tu jednou zaznělo v jiné diskusi, tipování ,zda mě dílko zaujalo nebo ne, a je jedno čím, prostě mě jednoduše něčím oslovilo, zasáhlo... jako čtenáře... k tomu bych se přimluvila...

Severak: ale jo, to je dobrá reakce.. tohle mě zaujalo.. má to hlavu a patu, ač by se tomu jistě dalo i hodně vytknout, tak se mi nechce.. prostě na tom něco je.. díky za originální koment.. :)

Mě nezajímá názor kritika. To, že mám báseň odfláknutou, že jsem si s tím mohl taky dát víc práce, že kašlu na pravidla a v poslední sloce mám nespisovnou pražštinu? To povětšinou vím sám moc dobře.

Naopak mě zajímá názor čtenáře - že mu to připomíná jeho oblíbenou knížku z dětství, že je jméno hlavního hrdiny nevyslovitelné (i am looking at you Cthulthu :D), že můj příběh má naprosto odhadnutelnou zápletku, to mě zajímá.

Nevím, jak moc dobře se mi podařilo rozlišit kritika a čtenáře, ale píšu pro čtenáře. A vím, že čtenář často jen čte a ani nic nenapíše.

kekebreke: díky :)

paráda

Jiří Turner: opět se s tebou nedá, než nesouhlasit.. :)) mám podobnou zkušenost..

za mě osobně, jsem ochotna se ve svém díle dodatečně pošťourat, pokud to uznám za vhodné a dám na konstruktivní kritiku.. ocením i upozornění na gramatické chyby.. jsme jenom lidi a můžeme se splést.. nemá cenu ale vše přepisovat jen kvůli tomu, že to tak někomu přijde lepší, jde o to především popřemýšlet, přijímat, předávat..


přemýšlím, jestli jsem se nezamotala :D

vanovaso: ano, pochopila jsem tě, jen v tom souhrnu pro všechny to asi vyznělo malinko jinak :-) a v tom ostatním ti rozumím.. však jsem s tebou taky kus tvé bolesti prošla.. ;)

Amelie M.: Ona se ta skutečnost dotýká dvou aspektů. Jak na ten smajlík reagují (pokud vůbec reagují) potencionální kritici a proč si autor ten či onen symbol zvolí.
Velmi zajímavá mi přijde reakce (a je dle mé zkušenosti častá), jak i mírně a opatrně kritizovaný autor, hned prohlásí, že nebude nic přepisovat, i když jsem nezaznamenal, že by někdo něco takového po někom někdy vyžadoval. Vyvozuji z toho, že jsme na své duchovní vlastnictví opatrnější snad ještě více, než na to materiální. Je to zvláštní hlavně u děl, která nám mnohdy ani nestojí za to, abychom je napsali bez chyb a zjevných technických nedostatků.
Navíc přeci nikde není žádná (ani etická) povinnost na kritiku nějak zásadně reagovat. Pokud nesouhlasím a nechci se dohadovat napíšu: "děkuji za názor". A je to. Pokud někdo na moji kritiku takto zareaguje, tak mu to příště psát nebudu, protože to nemá význam. Pro něho. Pro mě už vůbec ne, proč bych to dělal?

Amelie M.: myslím, že jsem se to snažila vysvětlit, ale asi ne dostatečně, sdělila jsem tam i to, že ano, ostatní nevědí , jak reagovat, a že jsem ráda za zastavení a zároveň se nezlobím, pokud mě někdo vynechá... ale budiž, máte asi pravdu, dám tam trochu kritiky snesu, protože je mi to bližší než toužím po maximální kritice, které jsem měla na počátku, a vzhledem k tomu, že jsem se spíše potřebovala podělit o svou bolest , neměla jsem sílu ještě bojovat s tvrdou kritikou...

Jiří Turner: tvůj názor je totožný s mým.. a je to dáno přesně tím, jak na nás ten smajl působí.. je ale vidět, dle komentářů níže, že má na každého jiný účinek.. :-) díky za komentář..

vanovaso: Lenča: Severak: děkuju vám za vaše reakce, zvlášť proto, že užíváte zmiňovaného smajlíka, vážím si toho.. ;)

chtěla bych říct, že dokážu pochopit váš postoj a proti němu, jako takovému, nic zásadního nemám.. jenže.. toto všechno nikdo nevyčte ze smajla u kolonky pro komentáře a z pár slov "je mi to jedno".. myslím, že pokud má někdo nějaký výraznější či odlišnější nebo jak to nazvat postoj ke svým dílům či čtenářům a jejich názorům na ně, měl by se to raději pokusit sdělit jinak.. možná jednou, dvěma větami na profilu..?

pro mě stále smajl "je mi to jedno", zůstává ve svém prostém a jednoduchém významu bohužel stále stejný.. prostě.. "je mi to jedno" = nezajímáš mě, neotravuj.. a myslím, že pokud to tak působí na vícero lidí, kteří vás neznají třeba tak, jako já a vím, že můj názor nesmetete a že se mu většinou i věnujete (krom severáka.. ten většinou kašle na všechno, ale budíž mu odpuštěno :D ).. tak se na to prostě vykašlou, půjdou o dům dál a vy třeba přicházíte o cenné postřehy.. :-)

Smajlík "je mi to jedno" vnímám u náctiletých jako trochu pózu, trochu vzdor a nijak zvlášť se tím nezabývám, považuji to za normální.
U dospělých psanců kolísá můj názor mezi jistou neuvážeností psanců při tvorbě profilu a pokrytectvím. Nedokážu totiž pochopit, že se někdo rozhodne publikovat na literárním serveru a nezajímá ho, co si o jeho dílech ostatní myslí, když je to podle mě jediný rozumný důvod tady být. Upřímně řečeno to ani jednomu z těch, kdo to tam mají, nevěřím.

Taky tam mám "je mi to jedno" a beru to tak, že když má člověk pocit, že k tomu dílu chce něco říct, má tu potřebu, tak to má udělat. Já osobně to tak dělám...

nešťastné je asi, že u smajlíků není přesné vymezení a každý si ho vyloží jinak, mě třeba "je mi to jedno" přijde silnější než "trochu kritiky snesu" . Neznamená to pro mě, že je mi jedno úplně vše, jsem ráda ,když někoho moje "dílko" osloví ,ale nezblázním se , když mě úplně míjí. Stejně je to s kritikou, i když samozřejmě jako každý zde ,se snažím své po svém obhájit...spíše vysvětlit,proč jsem to napsala právě takhle... A jak napsal dobře Turner nedávno u Juliána vše je individuální a je jen na nás ,jak se s tím vyrovnáme a jak to přijmeme, takže je dle mého úplně jedno jakého smajlíka mám... velká část z nás je jakoby ani nebere v potaz...

Vzhledem k tomu, že jsem jeden z „jednařů“, tak podám svůj názor na věc:

Píšu tak jako tak. Pokud mi někdo napíše kritiku, přečtu si jí. Pravděpodobně ale například nebudu nic přepisovat (obzvláště u povídek), to není mým zvykem.

Kdybych si nastavil maximální kritiku, mohlo by se stát že by se na mě sesypali kritici toužící po kvalitě atd. Ti by mi vytýkali kde všude mi ujel rytmus atd. A co bych jim na to řekl já?

„Já vím.“

Tohle znamená „Je mi to jedno.“.

Zamila: tak tohle řešení mě nenapadlo :)))