Nemysli na odchod,
Tvůj čas nenastal ještě,
a když Ti přijde vhod,
že sevřu Tě jak kleště,

ruka má i má náruč
pro Tebe jsou tu dál,
tančit a smát se nauč,
život je karneval...

♥Zapomeň na truchlivé scénáře, to se k Tobě nehodí! :-)))

koiška: děkuji, moc mě to těší :-)

koiška: děkuji za návštěvu a milý komentářík - jsem ráda, že zaujala

Líbí :)

Krásné.... Oči jsou okny duší ať úsměv Ti i nadále sluší :)

kmotrov: Těší mě tvůj komentář , jsem ráda, že se líbí :-)

Je to moc hezký námět a má to odpovídající atmosféru, takovou tu trubadúrskou, ze které se podle jedné teorie vyvinula romantická láska devatenáctého století. Já bych to takhle napsat nedokázal. Přimlouval bych se ale, za formální dotažení, aby v tom čtenář neplaval jako kazuzu. Ustálit základní rytmiku textu s pravidelným střídáním mužského a ženského partu, aby se v tom jednoduše našel rozhovor.
Ale i tak, krásná atmosféra.

princeznacarodejkaZ: Moc mě těší, že se ti líbí :-) mám radost. Navíc tvůj komentářík nelze zpochybit - díky.

Dokud dýcháme, věřme na naději, pravda je v tom, že od smrti nám nepomůže ani svěcená voda, mě se to líbí.

kmotrov: děkuji za komentář :-) jsem si vědoma,že "kráska a nekonečná láska" není nic originálního a trochu to tam"trčí", ale na druhou stranu jsem to ponechala jako takové malé ironické zlehčení ,protože naděje je často o vážnějších tématech.
Souhlasím,že by se dalo vymyslet něco jiného-popřemýšlím Za komentář a názor jsem ráda - díky :-)

Já se pro změnu zaměřím na poezii.
Asi by se s tím ještě mělo pracovat. Myslím, že to (jako většina autorů, kteří publikují poezii na internetu) pouštíš moc brzo z ruky. Pohádka o krásce a nekonečné lásce pro mne postrádá nápad (je to kruté, promiň). Nápaditý potenciál vidím v anotaci, kde píšeš jak naděje není, nebo jak ji odháníš, ale ono se jí nejde zbavit, zas se vynoří, když to nejmíň čekáš.
To, jak si zmenšila písmo u "nebo zůstaneš" je geniální, protože naděje je něco malého, doslova titěrného.

Nikytu: Děkuji za komentářík :-) jsem ráda, že se líbí a zaujala...

Nevěs hlavu, vždy je nějaká naděje. ;-) A někdy i stačí trochu si poupravit definici toho, v co doufáme. A hned se doufá lépe. ;-)))
Moc krásně jsi to vyjádřila. A obrázek? Výborná volba! :-)

Děkuji Van za psaní :-) Ono opravdu záleží na úhlu pohledu a já se jí asi nikdy nezbavím ! aspon ne trvale:-D pořád si ji tak nějak hýčkám...

Nemyslím si,že naděje musí zpomalovat, naopak někdy může být jediným motorem ,který nás vyvede ze zdánlivě bezvýchodné situace. Pokud přestaneme věřit,přestaneme se i snažit, přestaneme žít... Naděje je vlastně optimismus ,který nám pomáhá přežít to nejhorší... Přeju ti hodně naděje a optimismu,i kdyby nikdy nepřišlo to,po čem toužíme, alespoň se nám lépe žije ...Je to jako když se na něco těšíme, a to je přece radost... :-)

Lenča: Nejde :-) no jak jsem psala v anonci, někdy ji zaháním , protože zbytečně dává šanci na něco a ona se zase objeví... ale na druhou stranu kdo z nás ví co je zbytečné ? děkuji

Bez snů a nadějí snad ani nelze žít...
Krásné :)

PavelKastl: Díky za zastavení :-)

Už aby bylo "údobí přepočtu" nebo ještě lépe "konec druhého údobí". Odpusťte zdánlivě nelogický komentář, ale tento příspěvek mi cosi připomněl.

Stará neznámá: Je to fenomén - je naprd, a stejně tady je a není ! je to zvláštní jev a i když to víš, tak tě chtě nechtě zpomaluje....