![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


vanovaso: Souhlasím a jsem rád, že jsem se zřejmě sešli na stejné vlně! :-)))


shane: usmivat se a mrkat jde docela dobře, nevidím v tom žádný problém, naopak ,je v tom skryto mnohé...
Zamilovaný pár nebo tvar,ve finále to může vyjít nastejno, ... ;-))
Zamilovaný pár nebo tvar,ve finále to může vyjít nastejno, ... ;-))


vanovaso: Jejda! Na co Ty hned nemyslíš! :-)
Ano, vtipálci tvrdí, že mezi mužem a ženou není rozdíl: Zezadu to vypadá stejně a zepředu to do sebe zapadá. Měla jsi snad na mysli výsledný tvar? Já myslel opravdu jen a jen pár dvou krásných zamilovaných liidí! :-)
Ad smajlík: Zamila mi ho jednou v komentáři zkritizovala jako technicky nemožný! Prý nejde současně mrkat a usmívat se! Provedl jsem pokus před zrcadlem a dal jí zčásti zapravdu...:-P
Ano, vtipálci tvrdí, že mezi mužem a ženou není rozdíl: Zezadu to vypadá stejně a zepředu to do sebe zapadá. Měla jsi snad na mysli výsledný tvar? Já myslel opravdu jen a jen pár dvou krásných zamilovaných liidí! :-)
Ad smajlík: Zamila mi ho jednou v komentáři zkritizovala jako technicky nemožný! Prý nejde současně mrkat a usmívat se! Provedl jsem pokus před zrcadlem a dal jí zčásti zapravdu...:-P


shane: a já myslela,že jsi měl na myslí " tvar" ;-))
PS: poznámku o smajlikovi nějak nechápu! :-)
PS: poznámku o smajlikovi nějak nechápu! :-)


vanovaso: Ejhle! Záhada Tvého smajlíku (dle Zamily technicky jen obtížně proveditelného) je rozluštěna! Místo pár jsem napsal tvár...:-P


vanovaso:
Já jsem muž a ty zas žena,
spolu jsme moc krásný tvár,
žena k lásce je stvořena,
muž by rozdmýchal v ní žár!:-)
Já jsem muž a ty zas žena,
spolu jsme moc krásný tvár,
žena k lásce je stvořena,
muž by rozdmýchal v ní žár!:-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)