Yana: děkuji, Yani...vážím si toho...

ještě jednou neanonymně tě musím pochválit, ty ses opravdu vypsala a navíc máš evidentně dobré období, držím pěsti a mám velikou radost z téhle básně

vanovaso: Máš pravdu! Rozhodně jsem nechtěl se nějak vytahovat, je to zvyk z dob, kdy tady byly nevěrná, ivkaja, ertíek a ještě pár dalších. Brali jsme to jako hru, přátelské škádlení...::-)

ŽblaBuňka: ó díky , mistře... opravdu mě pochvala těší...

shane: no moc jich není, možná spíš vyjímečně, ty jsi pravidlem ...

koiška: děkuji

koiška: děkuji

co dodat? Vše je už řečeno, přidávám se k pochvalám

vanovaso: No vidíš, mně to došlo až když šel odeslat komentík...:-)
Nemáš to totiž v žádné sbírce a to mne zmátlo...Aleje to hezký! .-D
Netušil jsem, že jsem tak moc čitelný, i když vlastně z těch, co veršovali v komentících už tu asi mnoho nezbylo...:-(

Zamila: děkuji za zastavení...

koiška: díky

shane: díky, myslela jsem si , že jsi to ty, rukopis je zřejmý...

Lenča: děkuji

Yana: taky byla skoro jedním dechem napsaná, díky

Homér: děkuji, i za poklonu ;-))

Ignácius J. Reilly: děkuji za milý komentík

oslov radek: díky

Sice v tom není nic světoborného a originálního, ale přesto je to fajn uklidňující a upřímná báseň.

Krásná :-)

Krásné verše a skvělá idea!:-)

Tak pospěš, dokud živly lásce přejí,
nepropas šanci milovat se dnes,
nezhrdni mnou, když v ústrety ti spěji,
chci tvoje být, když venku řádí běs...