Orionka: Děkuji za komentář, jak píšeš, někdy to tak přijde...

Na můj vkus moc smutné a beznadějné, ale i takové to někdy je. Každopádně napsáno dobře.

Velmi zajímavá forma i myšlenka, závěr mě dostal.

Souhlasím, že je promyšlená, úderná a působivá. Jenom se nemůžu zbavit dojmu, že třeba se ta sova se do básně dostala hlavně kvůli rýmu. Ale to je jenom takový pocit a třeba se pletu :).

Trvalo mi, než jsem to rozklíčovala, a teď se musím smát. Erotický potenciál se dá najít opravdu všude :). Líbila se mi.

každá hluboká filosofie časem vyvane, a kde stále hledat nové, nadčasové ...

Byla by škoda, kdybys takové básně nezveřejňoval. Jsou to krásná a barevná slova a už jenom tím mě to obohacuje. Mám rád věci s určitou vnitřní svobodou a prostorem pro představy. Vidím v nich obrazy a slýchám hudbu. Je to moc hezké :-)

...že namísto tebe, mě za noci zebe, blues z čistýho nebe...to samotné mi zůstane v hlavě dlouho a celé to blues mi přijde povedené, melodické a dostatečně jak bych řekla srdcervoucí

Orionka: Děkuji za komentář i za upozornění, opraveno. (Jako neléčený dyslektik bych potřeboval soukromého korektora :-))

Mile smutná, jak se na blues sluší. Příjemně se četla. A jenom drobnost - nechybí v 1. verši poslední sloky "mi"?

Tak jak jsi napsal, je to písňový text, žádná hluboká filosofie. Když to po sobě čtu, slyším i tu hudbu, kterou čtenář neslyší. Dost možná to nebylo vhodné ke zveřejnění jako báseň. v každém případě děkuji za komentář.

Přijde mi hloupý to nechat bez komentáře, když už jsem sem jednou strčil nos... Jako písňovej text rozhodně není špatná. Jenom jsem v ní nenašel nic, co by mě upoutalo natolik, že bych si to ještě aspoň nějakou chvíli pamatoval. A to je škoda. Ale dost pravděpodobně je chyba u mě, takže si z toho, prosím, nic nedělej. Děsí mě totiž příliš velké množství rýmů (jakkoli chápu, že v písni to tak musí být).
Promiň za upřímnost...

PrimaDen: Děkuji za zastavení se a komentář. Moc bych o tom ale nepřemýšlel, ta básnička nemá pointu, je to jen taková vzpomínková imaginace :-)

mě se to líbí......možná to chápu malounko jinak než ty...ale i ten styl je fajn....viz Yana:-)

Orionka: Je to taková imaginace, zařekl jsem se, že podobné básně nebudu zveřejňovat a je to tady zase...:-)

Sice moc nechytám obsah, ale forma se mi líbí :). Možná jsem nechápavá, možná je to příliš osobní, možná je to záměr... nevím.

Yana: Děkuji za milá slova, moc mě těší

tvé básně jsou pro mě důkazem že i tisíckrát použitá slova a rýmy jdou použít, ale musí se to umět, technicky jsou to básně pro mé cítění moc hezky zvládnuté, přesto bych řekla že neodpovídají přesným parametrům, a tak mně se to líbí a vnímám navíc jakousi energii, tady asi vesmírnou:-) je křehká, originální a skládá se z neotřepaných veršů

Náčelník Holá Ruka: Verena: To jsem rád, že jste si to hezky vysvětlili:-) Herakleitos s Efesu je sice můj oblíbený filosof, ale v tomto případě jsem si od něho půjčil ten citát jen jako synonymum, či paradoxon toho opakování, jinou souvislost s Herakleitem v tom už nehledejte...
Děkuji Vám za zastavení se zde.

Náčelník Holá Ruka: Jo, už jsem to trochu zkoumala, není to přísloví, nýbrž filozofický princip starořeckého filozofa Herakleita- vycházel řekněme z předpokladu, že vše plyne- a myslel to asi tak, jak nemůžeš v životě 2x prožít stejný okamžik- podobný ano, ale stejný ne, no tak potom ano, to máš pravdu...já to původně myslela trochu jinak. Neznalost ale neomlouvá :-), dík.