Dost povedená. :-)

se ti to povedlo ...

taron má pravdu, je v tom jemná erotika mezi mužem a ženou a jak píše Radek je v tom nevyřčený otazník, jak to bude dál.
Ale nesouhlasím s taron, že v tom je cukr. Naopak, příliš si nesladil a to je dobře, básním o lásce sluší věcnost.
Podobně napsané věci mám rád.

a jak to pokračuje...jinak dobrý.

ou, taková až skoro erotická :)))) ne, fakt, navnadila na sladký cukr...
takže se moc a moc povedla

korálek: děkuji

Zamila: Děkuji za zastavení

Zajímavá :-)

hezké, cítím v tom nekonečno pocitů a zážitků

taron: Děkuji, taron, s někým o poezii , s někým o cestování. Některé zážitky jsou poezie, jiné jako horor.

Amelie M.: Děkuji, to mě těší

hm... pěkná debata, pěkná báseň:) můžu jen závidět, ty zážitky, ale když je něco nebezpečného, pak raději sedím doma v bezpečí, takže tak nějak, proto závist u mne není opodstatnělá.... můžu také všechno, co vy, jen na to prostě nemám ( po všech stránkách) :)))

Jiří Turner: No jsi prostě tvrďák :)). Jo, v téhle úpravě už mi to naprosto ladí. A šedivá mě asi zarazila kvůli těm dnům, co se mi zdají šedivé spíš u nás v listopadu než v Africe kdykoli, ale já Afriku na rozdíl od tebe vlastně vůbec neznám, takže jen hádám.
Ale krásná cestovatelská debata se tu rozběhla, to já ráda. Hned má dílko přidanou hodnotu :).

Jel bych hned. Před pár lety jsem byl na čundru "vedle" v Kostarice a byla to taky taková nádhera, pohádková příroda,sopky, horské pralesy. Tak třeba ještě někdy..., ale na Šumavě je taky pěkně

Jo Oruríčko, tady je klid, bahno a věčný déšť. Já měl na mysli mlhy šumavské, kde momentálně inventarizuju. Z Orura je to kousek do NP Sajama, jedno z nejkrásnějších míst na světě, takže kdyby ses nudil...můžeš ve čtyrech tisících nad mořem běhat v trenkách mezi lamami od jednoho termálního bazénku k druhému. V pozadí jsou samozřejmě sopky.

Orionka: ...tak asi takhle to bude nejschůdnější, co myslíš?

Přemýšlel jsem chvíli, jaký les a jaká mlha a pak jsem si všiml - Oruro. To je Bolívie. Tam bydlíš?

Jo, jako turista. Jezdíme s holkou, jen na vlastní pěst po národních parcích. I když nějaké ty památky cestou taky dáme. Vždycky v zimě na dva měsíce vypadneme. Už se to blíží, jupí, Ushuaia a pak pomalu nahoru. Vidíš to, já jsem taky bio, ale log, poznám akurát tak nějaké kytky a stromy, a tak mě osud radši zavál do lesa. Mlha už to tenhle týden začala slušně rozjíždět...

Homér: Správný tip: Lékaři bez hranic, ale nejsem lékař, jsem biochemik a ti píšou jak diví :).
Na Kilimandžáro nebo do Jihoafrické republiky na safari bych docela rád, ale tam, kde jsem byl, tam už mě nikdo nedostane.
Tys tam byl jako turista?

Mně se to líbí.. zvlášť ten konec.. :)