hezké)

Zamila: Já vím, žes to tak nemyslela - to jsem tak myslela já :-D . Fakt se programově snažím nemyslet... čím jsem starší, tím líp mi to jde - ale ještě je hodně co zlepšovat :-) .
A já vím, že píšeš od srdce... líbí se mi to a moc Ti přeju, aby se Tvoje sny naplnily. Já mám zas jiné sny... idealistické vize lepšího světa s lepšími vztahy mezi lidmi. Můj kamínek do skládanky je i pokus o tuto skupinu, mj. ... :-)

Ailin: Ale tak jsem to vůbec nemyslela ... Jako nějaké srovnání. Dyť Ty seš (až se mi chce pomalu vykat) šíleně moudrá žena, až jsem Tě Severákovi záviděla :-) :-D Taky píšu od srdce, jen jsem prostě i literární redaktor a tak, baví mě to asi až příliš a žiju tím příliš a chci být jednou plnohodnotný básník/spisovatel/překladatel, cokoliv ...

kmotrov: No však já taky netvrdím, že to tak je... nic není černobílé. Jen se snažím poukázat na různost přístupů - a na jedinečnost každého z nás. S tím, že poezie je magie a pokus o popis nepopsatelného vřele souhlasím - a obdivuju každého, kdo to dokáže líp než já. Jen cítím, že je to i dílem subjektivní... každý vnímáme věci trochu jinak - a každého osloví něco jiného. Moje básně se Ti líbit nemusí. To je v pořádku :-) .Jen budu ráda, když k sobě i tak budeme mít úctu.

Zamila: To nic... já to vykompenzuju svým nemyšlením, neambiciózností, hloupostí a naivitou :-D . A tak je to v pořádku - každá máme svoje místo ve vesmíru :-)

Víš ono to tak není, že na jedné straně jsou Ti co to berou srdcem a na druhé straně jacísi literární řemeslníci. Poezie hledá slova pro to, co nejde vyjádřit slovy, je to určitá magie. Já si tě moc vážím, stejně jako všech ostatních kolegů, už jen proto, že by tohle spousta lidí v mém přirozeném okolí nedokázala. I mně se líbí klíčení v podzemí, jinak to na mne působí spíš jako zamyšlení.
Ale máš své čtenáře a já Ti je přeji.

Ailin: Já to samozřejmě chápu. Mě se srdečně (a většinou i formou) dotkne nespočet Tvých básní, vždyť to víš z mých komentářů, ale tahle je lehce pod nimi. A jsem holt ta zlá, protože já se chci zlepšovat a při psaní i hodně myslim, no, achjo :-D A kolikrát při psaní používam i internetové zdroje či odbornou literaturu, achjo :-D Nebijte mě :-D

Zamila: No... to je tak trochu manifest ;-) - a zároveň ukázka básně, u které převažuje hloubka vnitřního prožitku autora nad formou a obsahem :-D . Díky za laskavý komentář :-)

Líbí se mi tohle:

"Něco začíná
klíčit v podzemí"

Ale máš mnohem silnější básně. Tak zase příště :-)

Ailin: díky, díky.. asi sem časem přihodím i něco staršího, již publikovaného.. :)

Amelie M.: Díky, Amelie... vítej ve skupině :-)

moc hezky zpracovaná myšlenka..

Ailin: Ano, to jsou ta slova. Neuvěřitelně krásná, skromná a moudrá...

DDD: "básníci básně neskládají
báseň je bez nás někde za
a je tu dávno je tu od pradávna
a básník báseň nalézá" ... :-)

DDD: Já s tebou souhlasím, cítím to úplně stejně jako Jan Skácel... Ty básně odkudsi přilétnou, v jediném okamžiku - a když jsou krátké, tak je stačím zapsat tak, jak jsou. Když jsou delší, tak si je přesně celé "nezapamatuju" :-D - a potom je "dohledávám" (znovu se na ně ladím a znovu je přivolávám) přesně tak, jak to popisuješ :-) . Jen to mám tak, že soudcem v tom, jestli už jsou celé, je pro mě hlavně moje srdce. Ostatní lidé můžou mít jiný názor na to, jak by báseň měla vypadat - ale to už by byla "jejich " báseň, a ne "moje"...

Ailin: Já naprosto rozumím tomu proč a jak píšeš básně. Mám to hodně podobné. Nemám rád styl typu "tak, teď si sednu a napíšu báseň". Báseň musí přijít sama. Ona musí chtít, ne já. Pak je opravdová a upřímná. To je na první pohled poznat. Proto moc rád čtu tvoje dílka. Tohle všechno v nich nacházím.
Ale nemyslím ani, že je špatné básně upravovat. Respektive - není potřeba se tomu bránit. Už se opakuju, ale napíšu to znova. Kdysi pan Skácel řekl něco zhruba v tomto smyslu - "Básník básně nepíše. Básně už jsou a on je pouze hledá." To je pro mě strašně krásná myšlenka. A vždycky se zamýšlím nad tím, jestli už jsem ji našel celou, nebo jestli ještě chvíli hledat. A myslím, že o to je čas s ní strávený vlastně delší a tím i krásnější :-)

Pavla358: Ano, každý si musí pomoci sám - a přece si všichni navzájem pomáháme, vlastně úplně vším... :-) Díky za komentář :-)

Lenča: "Jsme v tom sami a... přece ne" - přesné... Díky za souznění, Lenčo...

Orionka: Nemám nic proti Tobě, ani proti Tvému přístupu - jen bych si ráda ponechala právo na přístup svůj. Nemám prostě potřebu na svých básních ani na dílech druhých lidí cokoliv "vylepšovat": beru je takové, jaké jsou, a buď se mi líbí, nebo nelíbí. (To, co se mi "nelíbí", nepovažuju tím ale za "špatné" - jen to se mnou prostě nesouzní, nechápu to apod. - anebo, někdy, je to i proto, že se mě to něčím dotýká.)

Takový je život,každý si musí pomoci sám,jinak moc pěkná báseň.