Orionka: Ach ta naivita! Asi je to i vina školy a rodičů. A filmy jsou toho taky plné, tak jaký div!
Připomíná mi to, jak jsem byl na vojenském cvičení v Plzni a nějaká patnáctka tam dobrovolně vlezla do kasína. Oni ji tam vojáci protáhli oknem s uvolněnou mříží a vystřídali se tam na ní! My se to dozvěděli ráno, když nás všechny vyhnali ven a ona tam chodila s policajty a hledala toho, kdo ji tam zatáhl. Myslím, že ho tehdy nenašli, asi se zašil někam do služby...Bylo to v r. 1990! To už byly v armádě volnější mravy a já až na jednu výjezdovou noc byl doma se ženou a synkem. Prostě jsem si vzal tepláky, klíče a tramvajenku a hupl přes plot...

Máta: Máš pravdu, šlo by s tím dělat víc. Možná se mi příčilo zabíhat moc do detailů. A hlavně to byla taková rychlovka - napadlo mě to komplet, název, příběh i pointa, napsala jsem během hodinky nebo dvou. Tak s tím možná časem ještě něco provedu, každopádně dík za postřehy :).

Orionka: Já nevím, asi bych to stále nazývala hloupostí hloupoučkého naivního mládí, aniž bych to ovšem chtěla omlouvat. Možná jsem shovývavější k nepoučitelným mláďatům, možná lecos chápu :-)

A ne, nejde mi o zdlouhavé popisy, vůbec ne. Naopak, líbí se mi forma rozhoru, určitá strohost, ale i v té strohosti a úspornosti by s tím šlo udělat víc ;-) Ale to nic :-D

Máta: Moc děkuji, to potěšilo :). Hloupost a naivita tam byly na začátku, ale na konci se - navzdory té ráně - podle mě přehouply už za hranici debility, proto ten nepříliš shovívavý název.
A já vím, že bys chtěla víc :). V tomhle se prostě lišíme, já jako čtenář i autor tíhnu ke strohosti, úspornosti, rozvláčné popisy mě nebaví číst a už vůbec ne psát. Ale možná to není úplně dobře :).

Hloupost a naivita mládí... za hloupost se platí, za naivitu dvojnásob, život ranami nešetří a je jen na každém jednom, zda se z těch ran poučí, nebo ne. Je jen na každém jednom, zda se z hlouposti a naivity stane debilita, či nikoliv :-)

Moc pěkně napsáno, myšlenka vyjádřena přesně. :-) Achjo... sem hrozná, ale zase bych toho chtěla vidět víc... (myslím toho textu kompletně), víš jak to myslím, že? :-D

AdamSeski: Jak říkáš, šlo mi hlavně o myšlenku, k tomu stačí popis událostí. Předpokládám, že do hloubky by jejich rozhovor pokračoval dál, v rámci terapie, tohle je vlastně jen její úvod, vstup do prvního sezení.

Orionka: A za další nejde o to, co bych dělal já :)

Orionka: když jsem si představil, že bych toto dílko napsal já, tak jsem si řekl, že mi tam chybí určitá snaha psychologa pochopit hloubku věci. A na druhou stranu chápu, že to není primárně založeno na tomhle. Osobně bych více rozpitvával dialog. Ale jak říkám to není podstatné. Jde především o myšlenku :)

Yana: Děkuji, jsem ráda, že se ti líbila. A že v tom vidíš i další rozměr, který jsem měla na mysli, ale asi zastřela až moc.

Jiří Turner: Děkuji za obsáhlý komentář. Taky myslím, že čeština je neuvěřitelně bohatá a i po svázání pravidly nabízí skoro nekonečně variant. Ano, s obsahem jsem si měla ještě vyhrát, snad příště.

AdamSeski: Děkuji za přečtení i za názor, jsem ráda, že nelituješ :). V čem konkrétně se ti postup psychologa nezdá?

Amelie M.: Děkuji moc :). Ono někdy od mladické naivity k debilitě není tak daleko, asi záleží, jak se na to člověk dívá.

Občas mi trochu vadí postup psychologa, nicméně jsem to se zvědavostí přečetl až do konce. A nelituji toho :)

"..z příliš těsného oblečení místy vyhřezává špeková oblinka." - tak tady jsi mě vážně rozesmála.. vtipný popis :))

k povídce, jako takové.. já myslím, že to není o debilitě, jako spíš o mladé naivitě.. ta holčina jedná v některých věcech sice nelogicky, ale kdo z nás v mezních situacích jedná dle příruček? :) prostě se to stává.. popsané to máš dobře..

A mně se to moc líbí, navíc si myslím ža použít slova a ještě zadané rýmování není jednoduché, vyzkouším si to, tys to všechno dodržela a mně nepřipadá že by tím utrpěl obsah, je obrazotvorná a ten závěr ji ještě dal další smysl

Zdálo by se, že zadání ( forma a určená slova) musí báseň svazovat. Je to jako v šachu :). Zdálo by se, že se toho na omezené ploše 64 polí s 32 figurkami s omezeným pohybem toho nedá moc vymyslet. Jak víme, opak je pravdou.
Pokud mi něco vadí na současné poezii (možná umění vůbec), je absence formy a pravidel, o kterých si někdo bláhově myslí, že autora svazují.
...promiň, zapomněl jsem komentovat báseň.:) Pěkné motivy( druhá sloka) střídají takové šedé a prvoplánové.
Mohu li radit, pohrej si ještě s tím nápadem a atmosférou.
(úplně vidím ten somnambulní motiv - holka v noční košili na komíně, jasná noční obloha - něco mezi snem a realitou .

Amelie M.: Jj, nemá ten šmrnc, taky to cítím. Jinak první kolo neznamená, že by se z něj postupovalo dál, to jsem se asi špatně vyjádřila. Ona je to spíš hra se slovy než soutěž :). A zadání je vždycky v pondělí, taky jsem zvědavá.

Orionka: on ten nápad, co se týče obsahu, vůbec není špatný.. jenom to prostě nemá ten správný šmrnc.. :) jestli se dostaneš dál - a myslím, že to zase tak marný není, vzhledem k tomu, co jsem tam četla, tak dej vědět, jsem zvědavá na další zadání

Amelie M.: Děkuji za komentář i nahlédnutí do soutěže :). Máš pravdu, nejsem zvyklá psát na takto konkrétní zadání a přizpůsobit se formě pro mě nebylo zase tak snadné. Takže s formou jsem spokojená, ale obsah vím, že měl být důraznější. Příště to zkusím vylepšit, dík za podporu!
A dala jsem to sem trochu jako reklamu, snad si zkusí zasoutěžit i někdo další...

Lenča: Dík :).