Moc děkuji, potěšila jsi mě :). "To zveš mě do tance" je jako myšlenka schválně s takovým odrazem, prostě tam ten lehounký předěl cítím. Může být dotek i dotyk a po pravdě jsem nad tím ani moc nepřemýšlela, dotyk mi tam padl nějak automaticky (že by podvědomá asociace dotyk - styk? :D ). "Spad" je vědomá gramatická úlitba rytmu. A jednoslabičná údernost je tady zcela záměrná, jak už jsem vysvětlila v komentáři níž.

Ignácius J. Reilly: díky :))

"To zveš mě do tance." - to mi tam rytmicky nějak nesedí. Pak mi trochu vadí ten "dotyk" (raději dotek), pak to "spad". Já moc nemám ráda jednoslabiční věci hned za sebou, ale celkově je ta báseň kvalitní, živočišná, typicky Tvá :-) Nejlepší jsou refrény.

Orionka: no jasně.. já to neviděla.. ted už mi to dává smysl.. díky :)

úplně se červenám ;) moc pěkné

Amelie M.: Díky! Zkusím vysvětlit, ona ta báseň má dvě části, první je v minulém a druhá v přítomném čase. První je o prožitku a druhá o vzpomínce na něj. A touha opravdu může bolet jako nezhojená jizva :).

moc pěkné.. jen významově v kontextu s názvem, mě malinko svádí z cesty "jak nezhojená jizva bolet začínáš".. :) to mi jakoby k přirovnání toho prožitku moc nesedí.. ale jinak dávám palec hore :)

Orionka: tak jsem to myslel :)

Jiří Turner: Moc děkuji. Neuspořádanost je myslím jen zdánlivá, proměnlivý rytmus je naopak součástí vyjádření. "Chvatná" je pouze jedna část, kde tempo zrychluje, verše se zkracují a důraz na poslední slabiku jim dává naléhavost. Pak rytmus opět zvolní.

Líbí se mi jak je živočišná a nesentimentální. Odpovídá tomu i ta neuspořádanost a jakási "chvatnost"

Jiří Turner: Děkuji za komentář, taky cítím, že pointa není nejsilnější. I kdyby nebylo názvu, vyplave z větší části na povrch hned na začátku. Proto spoléhám spíš na dozvuk, domyšlení toho sdělení ve čtenářově hlavě, Ale každému tohle nestačí, to je jasné.
Jako báseň bych to napsat neuměla :).
Se zařazením jsem taky dumala, je to vlastně podobné bajce, námětem i délkou, ale mezi bajky nebo pohádky pro dospělé jsem si to dát netroufla. A od miniatur jsi mě už odradil :). Takže nakonec nezařazeno.

Dobré, jenom mi to přijde buď dlouhé nebo krátké. Dlouhé na aforismus, krátké na povídku. Ta pointa je fajn, ale je docela očekávaná (i díky názvu), dokázal bych si to představit jako báseň, ve které ta pointa vyplave v posledních verších. V tom je, myslím, velká přednost poezie. :)

Olivka: Děkuji, to mě těší.

hezky napsané, čtivé a pravdivé

Orionka: klid, dýchej!!! něco bude určitě jinak!! :)) já si ten text doslova nepamatuju, mohl mě minout tak rok zpět, ale když jsem četla ten tvůj, tak to bylo jako malý deja vu :))

Amelie M.: Vymyslet originální pointu je samozřejmě kumšt. Ale ty píšeš, že je to velmi podobný text, a to už mě trochu děsí... snad aspoň něco bude jinak :))

Orionka: snažím se to najít.. :) pokud to najdu, písnu.. no.. je to tak, jak říkáš.. :-)

stejně jsme dobrý, když náhodou vymyslíme něco echt originálního.. v týhle době, kdy je skoro všechno vymyšlený :))))

Amelie M.: Fakt? Tak to mě minul. I když asi není tak překvapivé, že něco podobného vymyslí víc lidí, ono se to přirovnání docela nabízí. Kdybys mi poslala odkaz, budu ráda :). A dík za komentář.

je to dobře napsané, nicméně velmi podobný text se stejnou pointou běhá už pěkných pár let po netu, takže pro mě není překvapivý.. :))

Lenča: Moc děkuji! Já jsem tedy spíš pesimista a připadá mi, že tohle podobenství až příliš často odpovídá realitě. Ona spravedlnost je opravdu šouravá už z podstaty :).