Tak tohle je milé, romantické vyznání, tak jak to dovedeš jen Ty. A zase. S komentářem N. to má teprve tu správnou šťávu.

Kde začátek, kde konec duhy
čí její barvy nesou vzkazy,
jak na hladině volné kruhy
zachycené strmou hrází

to déšť když si slunci stýská
a láska připlete se k tomu
duha k duze je si blízká
a šeptají. Kdo a komu?

pěkná je možná tak ta fotka a poslední dvě řádky

hezký téma

krásný.. nic víc k tomu nemůžu říct

Máš pravdu ty, i Verena, není to o lásce, není to o životě, je to jen pouhé vyjádření, jak vnímám hudbu, píseň,.....

napoprvé...nevím, nijak neoslovila, napodruhé - položila jsem se do slov a naslouchala jejich hudbě - a už to byla jiná básenka...

S tím komentářovým dodatkem N. se mi to líbí víc. Jinak mi tahle báseň připadá trošku bez konce, ale znáš to. Třeba si to myslím jen já, protože jak říkám, poezii nerozumím.

NOST.: úžasné! děkuji!!!

Tak jsi tu, lásko, jsi tu
jak píseň přicházíš tichá
rosa živá za úsvitu
chřadnoucí když louka vzdychá,
či přicházíš jak hlahol zvonů,
požár padajících hvězd
stín prince, sehnut do úklonu
se slibem nikdy nepodvést
Tak jsi tu, lásko, jsi to ty
či opět přelud, pouhý klam
mám vykročit ti v ústrety?
Tak řeším hlavolam...

určitě měl Jiří velkou radost, i já se opožděně připojuji...

LUkiO. Děkujuuu!!!

luxusní přáníčko :)

Díky, Ali, opraveno.....:-)

V tuto noc a kapkách deště
právě vzbudila mě víla
žena-dívka s tváří Múzy
a snad by mě i políbila
Fanfár ráje hrají žestě
prý nejsem jako ti druzí...
náhle enter, tečka doc.
na monitoru šeď jen zbyla
v kapkách deště tuto noc
DÍK !!!

Ivanko, to je krásné a velmi osobní přání. Pokud je určeno tomu, koho i já myslím, a kdo je často Tvým spolutvůrcem, připojuji se s gratulací. A jen na okraj - ve třetí sloce chybí "e" (snad se Jiří spokojí) a v předposlední sloce - bych raději napsala možná při cestě na Karlovy Vary, bylo by to češtější.

Puero: Díky za návštěvu. Nehodlám se hájit, ani nevím, proč. snad jen tolik: je to můj způsob úvahy.

Milý puero, když přečtu dílo, vyvolá mi nějakou asociaci a ta nebývá moudrá, ani rádoby moudrá. Prostě reflexe a že rád veršuji, napíšu ji veršovaně. Hodnocení díla nepíšu nikdy, vlastně nevím ani proč bych něco takového měl psát. Vycházím z přesvědčení, že autoři, které tady čtu, píší především pro vlastní potěšení stejně, jako já. A pak je zbytečné vytýkat nedostatky, nebo to, co já bych mohl považovat za nedostatky.

Je to romantika až na půdu, hezké, ale úvahu si představuju jinak. A protože by ses mě zeptala JAK, tož tedy tak, že v ní nad něčím uvažuješ. Tohle je spíš nějaký určitý závěr. Taky to samostatné ,,a,, mi tam neštimuje.Proč? A konečně přes veškeré pravdy o lásce, bez níž nestojí za to žít, stojí to celé jaksi na kýčovitých frázích typu: z tvého kalicha pít. Tahle část věty mě poněkud neuspokojuje, protože, ikdyž si teda představím onu lásku jako vzácný květ s kalichem, tož onen obrat pít je poněkud zvláštní. Pak ovšem bral bych to celé, jako vyznání a ne jako úvahu. Do úvahy to má přece jen daleko si myslím. No a v poslední řadě bych se rád obrátil na ty superkomentáře dole: U nostalgika i nevěrné jsme si již zvykli, že soudný komentář nedají, dají vždycky veršovanou sloku, což je škoda, těžko je tam pak tápat, zda se jim to líbí bezezbytku, nebo fakt nemají co říct a raději utrousí nějaké básnické rádobymoudro.

Ovšem cílem, nebylo tohle pěkné dílko setřít, ale poukázat na fakt, že nejde o úvahu a podle všeho to není báseň, nýbrž jen jakési vyjádření momentálního pocitu který se opírá o stále tytéž věty a nepřináší nic extra nového.

Hezký den.

Díky, děkuju moooc!!!!