taron: Moc rád Tě vidím a děkuji za upřímnost. Ta báseň je hodně na okraji. Podle Junga se za vědomým já nachází velké nevědomé já, ve kterém je uloženo vše co se historicky na světě událo a sem tam to k nám proniká, jako nevysvětlitelné jevy, taky ve snech a pod. Proto jsem to malé vědomé já přirovnal ke špatně přilepené náplasti.
Moc Ti děkui.

co má vlastně ta třepající náplast znamenat - co tím chtěl básník říci? Asi mám malou fantazii :-)))

Yana: Díky moc Yani.
:-)

no hezky, vtěsnat to do haiku je geniální a ta třepetající náplast je povedený obrat

Orionka: Díky moc.
:-)

to je dobrý :)

Dal si pivo, ona jela domů a oběma to bylo jedno.
Bylo to jedno soumraku, bylo to jedno i tomu opeřenému zpěváčkovi.
Všem to bylo tkanička...
Věrný popis tak známého pocitu.
Mám Tě ráda

Yana: Ne!
Díky moc...
:-D

Ano, obejmout, to nám mnohdy stačí :-) vám ne? :-)

Ginnare: Díky moc za reakci.

Dramatické? Ano. Dávání často je dramatické. Bohužel obvykle jen pro jednu stranu.

Trefil si se do psychického rozpoložení

ŽblaBuňka: Díky kámo.

tohle se ti povedlo

Amelie M.: No, třeba je ten muž tupej, nebo to ta žena z nějakého důvodu skrývá:-)
Prostě rád píšu tak, aby báseň byla trochu dramatická.
I tak dík.

blbý, když muž nerozpozná, že mu žena svěřuje svou duši....

korálek:
Děkuju Ti
:)

Hezká mini ))

korálek: Děkuji Ti moc.

Krásná, niterná, tak nějak se mě dotýká - cítím v ní hodně emocí a myšlenek ...

Ginnare: Díky moc za komentář.