co napsat? vyjádřili se ti přede mnou dostatečně, já jen nemám moc ráda "pálení", najednou bylo úplně všechno špatně...ale bez toho co bylo bychom si neužívali toho co je, tedy mnoho bychom si neuvědomovali, nemám moc ráda filmy vzniklé dnes z té doby, vše je tam zkreslené a subjektivní, tvoje básnička je výstižná, ta mi nevadí

Super!

jójo...

Severak: Lenča:
Děkuju.

velmi výstižné.

Líbí se mi, snad proto, že je silně prožitá... Hlavně ty poslední dva řádky.

kmotrov: Amelie M.: No jo, chybující, ale ona mu to navíc pěkně zavařila :). Já s ním prostě soucítím, doplatil na svou důvěřivost... to je sice taky blbost, ale taková milá :).

Orionka: Amelie M.: Orionka: Oba byli nevyzrálí, chybující, jako jsme byli mi nevyzrálí a chybující, když jsme byli mladí. A dnes jsme...?

Orionka: taky jsem přemýšlela nad tím, co jsi napsala.. mně zase přijde, že on byl blbej.. a za blbost se platí a ta drobné nebere :)

Orionka: Dík.

kmotrov: Připadá mi, že ho zneužila. Vylila si na něm vlastní nespokojenost a vztek na cosi, s čím neměl nic společného. On měl hlavně smůlu, že takovou husu potkal. Navíc to setkání tvrdě zaplatil a odnesl i do budoucna, ona se vybrečela a šmytec.

kmotrov: jsem trubka.. jsem ti odpověď odeslala do vzkazů :) porotce měl pravdu.. ale chápu i tvůj postoj.. někdy je těžké psát na povel.. tak ať to píše ;)

Amelie M.: Zúčastnil jsem se s tím před lety jedné regionální literární soutěže. Bez úspěchu, ale jeden z porotců za mnou byl až v předsálí když jsem byl na odchodu a říkal mi, že to byl poloprofesionální výkon a že bych si měl uzpůsobit život tak, abych se mohl věnovat psaní. To je to co nedokážu, už tenkrát jsem měl rozepsanou druhou a do dneška jsem ji nedopsal.
Teď mám rozepsanej scénář kratičké jednoaktová tak trochu absurdní divadelní hry, už to chce jen doladit, tak se to tady asi časem objeví.
Moc pěknej komentář, děkuju Ti moc.

Orionka: Díky moc, mám radost z každého přečtení. Dokázala bys nějak vysvětlit, proč Ti je líto jeho a jí ne?

koukla jsem na tvou povídku a vážně se mi líbí, škoda, že jak píšeš, je jen jedna.. i když, možná se od doby, kdy jsi to publikoval něco změnilo a máš i nějakou další..

líbí se mi styl, jakým je psaná a i děj mě zaujal.. krásně jsi vylíčil, jak to v životě chodí.. lehce nabyl, lehce pozbyl, ono machrování před cizími lidmi, no proč ne.. lehké postranní úmysly, které se nemusí vždy vyplatit, dočasná ztráta sebekontroly, pocit zhnusení nad sebou sama.. i ty pohledy zúčastněných osob na věc a druhou osobu mě zaujaly.. je v ní vážně dost.. a otevřený konec jen vítám.. nakonec, tohle by mohlo mít i pokračování.. a pokud ho nedopíšeš ty.. tak si ho domyslíme sami.. pěkná

Mně se tvoje povídka moc líbí. Čtenář by rád happyend, ale tak to v životě většinou nechodí, tohle je ze života. Je mi líto jeho, jí ani ne.

Amelie M.: Dík!

hmm, to se moc povedlo :-) jen popoháněj..

čekala jsem cokoli, ale toto :-))), ale jo zasmála jsem se

auva :)))