Sokolička:
Třeba jsi i byla v některém z jiných životů! Kdo ví?

balda:
Když vroucně budeš chtít,
brzy se octneš tam,
jen na paměti mít
musíš: "Nejít tam sám!"
;o)

ivkaja:Tak se nech strhnout! Není to smrtelné!;o)

severka: Samozřejmě, že už jsi ji četla! Tam, odkud se známe!;o)

Nikytu: Nu, občas mi unikne pár záhadných příměrů.Sám nevím, kam na ně chodím...;o)

Aliwien: Díky! Ale to ne já, ale ten duch dávného romantického poety, co do mne v tranzu vstupuje...;o)

Tvoje milostné básně jsou tak heboučké.

Soukromé ztráty rozum změní
až do podstaty zabolí.
Hrozí-li nám však zapomnění
do rukou chápem cokoli.
Poleno z lípy
hoblík s dláty
a třísky letí od těla...
I špatně vyřezaný svatý
má silnou vůni kostela.
..... ano, dokud se dýchá, nevzdávat to ! Díky za zážitek.

Dobře, že píšeš. Ve tvé tvorbě je cosi přirozeně krásného.
Jdu si tě přečíst celého.

Mirku, dopiš na šuplíček před nenapravitelný romantik - ještě smutný, nebo to dej do závorky za.
Ale tohle je téma o kterém se nedá napsat vesele. Já jsem zhlédl i video, které ukazuje i ,,náhody,, toho dne a předchozích situací. A to se mnou zatřáslo ještě více, neboť, kdyby to byla pravda, byť jen zlomek toho, tak to ukazuje ameriku v takovém světle, že slušný člověk oněmí a oslepne.
Ale rozhodně to ukazuje to, jak mocné je psané slovo a síla publikování.

Lizzie:
Vždyť já vím! Jen tak připomínám to výročí. Nevím, zda si to pamatuješ, já to viděl mockrát v rúzných variantách a taky jsem o tom hodně četl. I o tom jednom letadle, kde se cestující vzbouřili proti únoscům, a obětovali se, aby nedošlo k větší katastrofě. Kdybys četla záznamy mobilních volání cestujících, co už věděli, že to nepřežijí... Loni na mne taky padla nějaká ta depka, tak jsem tohle hodil na liter...Sem a ještě jinam to dávám, abych nebyl stále jen v tom jednom šuplíčku jako nenapravitelný romantik...;o)

Aliwien: Je to z loňska, dal jsem to sem jen pro změnu a vzhledem k blížícímu se výročí toho masakru...Snad i jako návod, jak se s podobnými věcmi vypořádat - viz ta poslední sloka.../A nemůžu být pořád jenom v edné škatulce.../;o)

Tom: Já vím! Tohle je taky rok staré, i když důvody ke smutku by se našly i teď...Zkusil jsem to dát i sem, když je tu to datum...Zase jsem si o tom přečetl v Readers digest a byla to síla...;o(

mas lepsi, tahle se mne nejak nelibi

Souhlasím s předchozím komentářem. Dokud žiješ, piš. Pomáhá to zapomenout a odreagovat se. Jinak jako vždy - hezká báseňka.

...víš...nějak povzbuzující "dokud žiju, budu psát!" - toho se drž:)

zatím ahoj sluňáku:)

Já vím, Niky, je to nezvyklé spojení, ale chtěl jsem tím naznačit ten prudký zvrat. Poučení: nesnažit se násilně spojovat minulé styly s moderní dobou... Taky jsem potřeboval rychle rým a navíc to mělo zmást čtenáře, když byl ten anonymní den! Nezmátlo...

Básenka je pěkná, ale nějak mi nesedly rýmy hebká - depka. Ta depka se mi tam do toho texku moc nehodí.

Páni... Krásná, něžná a lehounká poezie, která voní po obilí a létě... Nádherné, budí to ve mně pocit, že jsem byla tou dívkou. Vážně úžasná.

Aliwien: A já si bláhově myslel, že tohle nikdo nepozná...;o(