PrimaDen:
Až se mi v mysli rozední,
neskončí motýl Štěstí v dlani,
srdcem jen dotýkat se smí
každý z nás krásy do skonání...;o)))

Aliwien: Díky! Je to prostě moje parketa, jak mi říkávala jedna zdejší autorka a častá návštěvnice mých stránek!;o))) I já přeji krásný a úspěšný rok 2011.;o)

Lukio: Díky! Asi máš pravdu. Poslední sloka je odrazem mých snah do všeho vkládat nějaké to moudré ponačení či zhodnocení...
Jinak ale není pravda, že jen já mám úžasnou múzu! Těch úžasných múz je tady plný servr, mnohé jistě znáš i z literu...Bez nich a jejich dílek by polovina těch mých vůbec nevznikla!;o)))

škoda té poslední sloky, ta se mi moc nelíbí tím svým rýmováním...ale jinak máš úžasnou múzu :)

Krásná lyrika. Jinak vše nej a hodně tvůrčích úspěchů do roku 2011.

Ivkaja: Díky, Ivčo! Jsem rád, že se Ti to líbí i když je to tentokrát takové trošinku smutné ohlédnutí za jedním hrozně vzdáleným jarem...;o)))

Aliwien: Díky! Koukám, žes opustila své oblíbené rčení o mojí parketě! Milá inovace...;o)

Tak to nádhera je, věru,
co k tomu ještě dodávat?
Zleva, shora, v každém směru
krásné verše, na každý pád!

Nostalgické, připadá mi to přesné na současnou roční dobu. Posmutnělé, ale jako vždy zážitek. Díky.

Nádhera a hluboká pravda.

Ivkaja:
Láska je moje prokletí,
touha mých dnů i můra nocí,
i když jsem teď ten poslední,
kdo těšit z ní se bude moci...;o(

až s ti v mysli rozední,
to šmouha z duše se pak smyla
a ty zjistíš v běhu dní,
že láska s tebou vždycky byla....

Až se ti v mysli rozední,
chytíš své štěstí do dlaní,
každý den bude nevšední,
zas bude krásné svítání................

Líbí se mi................:-)

Co dodat? Už jsem to dlouho nenapsala, a tak to teď ráda zopakuju. Láska - to je prostě Tvoje parketa a umíš.

jak už jsem psala jednou... s obsahem nesouhlasím, před formou smekám...

už chybí kolonka nahoře..... tak to píšu dolů -100-

Moc pěkné zpívání.Líbilo.

Ivkaja:
I matka Země má své žhavé jádro,
tak proč bych já měl výjimkou tu být?
To by mne ani ve snu nenapadlo,
že by to mohlo výřečnost Ti vzít!

Však za své vzalas přání moje tichá,
a příboj touhy za srdce Tě vzal,
i ono něžnou romantikou dýchá,
a dokud žiješ, dýchat bude dál...;o)))

K žhavosti tvé já koment nenacházím..
ještě že sedím, tvá síla vaří tmou,
jen příboj cítím, když do veršů tvých vcházím,
i úsměv, když chápu - kam slova tvá tu zvou..:-)

Homér:
Tak nějak nevím, co si z těch Tvých dvou komentů vlastně vybrat!;o)