:-)

Myslím, že se časem ke svým veršům vrátíš a něco v nich ještě vychytáš. :-)

Srasne moc dekuju za Vasi oporu!!!!vazim si toho!!!!DĚKUJU!!!

strasne moc dekuju!!!!

auuu...ale přesně co cítíš to píšeš,je to důležitý pro přežití a také pro to aby mohla do tvého života opět vkročit láska která skutečně naplní tvé těžce zkoušené srdce tím ůžasným citem..piš a svět začne dík tomu jak tvou duši opouští bolest,opět měnit barvu a slunce opět ozáří tvou cestu :)

Edit, jak ti psal Loner.....jenom piš a piš , vypiš se z té bolesti, bude líp, uvidíš, zvládneš to, přesně vím, co cítíš a cítím to s tebou, klidně si část tvé bolesti vezmu na sebe, aby se ti ulevilo.......dokážeme to spolu.......

Pis, at je to venku, pis, at to vi, pis, at je ti lip....

Míšo, co ti na to říct.....ta bolest už bude napořád,jestli jsi svého otce milovala hodně, jen budě trošku otupělejší.....asi za rok od smrti, možná trochu zapomeněš, i já chtěla být s otcem a pomoci mu umřít, i mě se to nepodařilo, i já cítila, že se se mnou přišel rozloučit... byl u mě v dobu kdy umíral....jednou se sním setkáš, neboj... teď žij dál, musíš a ono to uběhne, jako voda...neboj......a teĎ už jsi dospělá, teď se ti navždy zavřela dvířka dětství...i když máš ještě mámu...už za chvíli přijde řada na tebe.. a setkáš se se všemi milovanými...já se tak aspoň vždy ukolebávám...