"miluju te, ale vic miluju lasku"
krasny Teress, vystihla jsi to. koukam, ze jsme porad ve stejny situaci..
libi se mi a to moc

každá kapka jedno slovo-moc hezký

tohle se mi hodne libi

teress, teresss, zoufalej vykrik kterej slysim hlasite, trha mi usi. miluju tvy basne.

nejvic basen.

strasne dobra basen. strasne silna. chce se mi brecet. ten zaver. "neutikam, bezim". master piece. dobre teress-.

dekuju, lay... sama nevim, co to je, ale bylo to ve mne a uz je to venku..proste porod...

dohaje, hodne dobry. lepsi jsem od tebe necetla, teress. vsechno to z toho cejtim a pritom nevim co. master piece,

Teresss... já tě obdivuju. Daruj světlo! Už jenom tím, že o tom píšeš, pomáháš! Obdivuju tě. Každej hledí jen na sebe a - když se mě to netýká? Ruce pryč... To je špatně. Ale přiznám se, že i já se takhle občas chovám.

A s těma chřipkama... Je to hysterie. Lidi si v tom libujou.
Pjpajkis... Máš pravdu... Nemá to smysl se do něčeho nutit. Naštěstí je ejště pořád na světě tolik lidí, kterým to přináší uspokojení, že se podle mého názoru nemusíme bát.

Ne, zazlívat by se nemělo. Obdivovat, to ano, ale zazlívat ne...

jasně, jestli mi někdo bude zazlívat, že nepomáhám lidem, kteří jsou nemocni, tak ať se na mě nikdo nezlobí, možná to je sobecký, ale mám taky svůj život a mám jenom jeden. Nedávno jsem trávil nějaký čas s jednou paní na vozíčku, byl jsem s ní vždy jeden den v týdnu, chodil jsem pravidelně, pak jsem si začal uvědomovat, že mi to vlastně nic nedává, žádný pocit uspokojení, radosti, tak jsem to začal šidit, až jsem přestal úplně. Jsou lidé, kteří mají radost z toho, že mohou pomáhat druhým, já takový nejsem, necítím se kvůli tomu špatně a netrápí mě to, ale aspoň jsem to zkusil.

Navíc jak říkáš, ty si s nima nemáš co říct, nemáš takový zážitky jako oni, tak co jim vyprávět, rozhodně ne o tom, jakej máš zlatej život, i když si myslíš jak je zkaženej.... Prostě o takovéhle lidi se mohou starat jen ti, kteří pro to mají vlohy, a starost o ně jim dělá radost. Někdo hold umí skládat básně, někdo zase pomáhat nemocným.

Prosimtě, tyhle módní věci.. přijde - odejde. Je pravda, že epidemie je horší, ale... jak říkám, co s tím? Já sám nic neudělám, můžu občas někam finančně přispět, ale stejně mám pořád pocit, že se většina stratí cestou... Jít někam jako dobrovolník, to ano. Ale např do Domu Světla, to je centrum, kde pomáhají nakaženým HIV, se bojím. Je na mě poznat, že nejsem dítě ulice a těch dětí se prostě obávám. Co mám dělat, soucítit, trápit se? Já jsem rád, že jsem rád.

jo jasně, třeba mi strašně přijde přehnaná ta prasečí chřipka, na obyčejnou umírají tisíce, možná i desetitisíce či statisíce lidí a všichni řvou, jak je to strašný, když máme v čr potvrzených 7 případů nákazy nějaké speciální chřipky...

Souhlaím s tebou "nikdo se nad tím nepozastaví a všimne si toho až tehdy, když ho to může ohrozit samotného"
Ale takle je to s každým problémem a těch problémů je strašně moc, co máš teda dělat?
U AIDS je horší to, že to máš pravděpodobně už na pořád, po povodních se budovy postaví znovu...

je pěkné, že chceš vyjádřit nějakou myšlenku, ale příjde mi to strašně špatně zpracované, žádné rýmy, rytmus taky není a vůbec se to špatně čte.

jinak jedna věc, píšeš, že za chyby by se mělo platit... ale bohužel člověk kolikrát ani nemusí vědět, že je nakažen a nebo ti to ten druhej/á neřekne a to pak za nic nemůžeš a odskáčeš si to, to je na tom pak asi to nejhorší. Jen jsem chtěl říct, že tady platíš většinou za chyby ostatních.

Každopádně nevím co si tu smutníme, když v Africe to mají 2 ze 3 a nikdo se nad tím nepozastaví a všimne si toho až tehdy, když ho to může ohrozit samotného. (to nebylo mířeno na tebe, ale je to prostě tak).

líbí se mi ,-), obzvlášť spojení :
strepy na zemi
a v ruce
nic neudelaj

o politice? proboha kolik mu je? V těch verších to je takový nervní prvek.

Nevím proč, ale jako by pro mě tvoje poslední díla ztrácela na síle výpovědi, na autenticitě, na uvěřitelnosti..

drzi me to
ze nesmim zapomenout
zabiji ale
ze ty musis
...to obzvlášť ,-)

znám to, napsalas to moc dobře ,-)