Lenča: i u zvířátek nás to bolí :-( děkuji ti

vanovaso: dík, jedná se o mého pejska, tuším čím sis procházela, ale věř že i tohle bolí, nicméně teď se docela drží

No, to je nálož. Abych byl upřímný už dost dlouho se podobným básním (svým i cizím) vyhýbám. Tato tvoje je velmi sugestivní a naléhavá. Je i formálně velmi zdařilá.
Po tímto vlivem jdu napsat nějakou plytkou, rádoby vtipnou říkanku.

Už jen první slova na mne působí velmi stísněně a vlastně celá báseň je hodně sugestivní. Nejvíce se mi líbí začátek a hlavně konec, tam ta naděje opravdu je a je to dobře. Kdyby nebyla, bylo by to s námi velmi zlé...

Líbí se mi. Ladné a "náhodné" nenásilné rýmy, síla v myšlence i vyjádření. Pěkná, leč ošklivě ...

Úžasně vyjádřená, bohužel, zřejmě právě díky osobní zkušenosti... Ale je v ní naděje a víra.
"...to jen DNES nás peklo pevně objímá svými pařáty."

Je hodně sugestivní a intimní, a mně hodně blízká,bohužel....moc pěkně napsána...

Mayo: těší mě že to tak vnímáš, děkuji

kmotrov: každá kritika mě vlastně hřeje, zaobíráš se mojí tvorbou a to je pro mě moc důležité a vše cos mi kdy napsal mě někam posunulo, některé části tvých komentářů si pamatuji zpaměti, takže asi tak :-) a tohle fakt není nic moc, všimni si že jsem to ani nezařadila do básní, sama nad tím pochybuji, jen se mi vlastně líbí právě ten závěr, je to jen nějaký text co mě napadl

krasně napsané :)

Ty víš, že seš moje nejoblíbenější autorka, hlavně Tvoji tvorbou psanou ve volném verši, tvorbou která není vázané veršem a je poezií obsahem, v tom si mistr. Tady mi to přijde hodně prozaické, chybí tomu něco za rohem, za záclonou, něco nečekaného (vyjma zasraného života a to mi přijde málo). Tvoje básně mne často dostávají až na dřeň. Můžeš si dovolit výjimku.

PS: Tak běž, a vykašli se na mou kritiku, přeju Ti to. Možná uvidíš obraz, který bys nikdy nečekala a já z něj budu paf.

Barbora: Jiří Turner: Lenča: vanovaso: Zamila: Dík a stejně by mě zajímalo jestli taky někdy máte takovej pocit :-) Já často, vysmát se všemu, skotačit jak malý děcko, a běžet...

Jejda, to je tak dokonale upřímný a opravdový :)

Jo, to ta tvoje "poloha" Taková melancholie bez sentimentu.
Skládání slov, metafory, a kde co jiného, jsou z velké části řemeslo, ale vložit do básně kus ze své podstaty, to je něco jiného...:)

Pěkná a silná. Ten okamžik, kdy obsah klidně může přebít formu a je to jedno. Taková báseň je skvělá, protože se dotkne každého z nás. Líbí se mi a je mi z ní vesele i smutno.

Krasne a takove pravdive . Fakt nadhera . Obdivuju za vyber hezkeho tematu

Ano,mám chuť se vrátit do dětství ,kde bylo vše tak čisté a jednoduché...zvláštní,ze jako děti toužíme být rychle dospělí a pak se celý život vracíme ,jak to jen jde, zpět
..:-)

kmotrov: jo, dík, jen poslední dobou nevim jestli jsou to básně, prostě tak žiju a píšu a vlastně to moc neřešim, je toho moc a je to všechno bezva, i když tahle básnička tak třeba nevypadá, ale to mě tak napadlo, jednou, jo, jinak já zas ten podzim mívám trochu krizovky, ale teď je dobře :-) A vlastně tohle dílko se mi taky líbí docela víc než jiný, taková chvilka na podzimní zahradě, vlastně mě docela dost básniček napadá na naší zahradě, jsem tak v klidu v souznění se vším co na ní je a asi i s tím co na ní kdysi bylo...

Úžasná expozice:
...Nervózní vítr honí mrtvé listy
a obaly od čokolády...

Touto jedinou větou si skvěle nastřelila náladu básně


Expozice – (tenhle pojem už znám z Mertovi Zpívané poezie, přesto citace ze slovníku literárních pojmů)
je úvodní část literárního díla. Expozice představuje nezbytný vstup do díla, poskytuje první opěrné body pro čtenářovu
orientaci.



Mě dávaly holky kopačky na jaře. Vůbec nepříjemné věci se na mne valily především na jaře. Nevím jestli by se o tom dala napsat báseň. Ty bys to zvládla levou zadní, sypeš sem jednu povedenou báseň za druhou.

Barbora: děkuji ti