Jiří Turner: děkuji, ano to je můj druhý život, ten první je v tom davu a ztrácím hlavu :-)

Tak to se mi moc líbí a s tím závěrem souzním :)

Myšlence rozumím, ale zpracování mi připadá trochu odbyté, uspěchané. Možná jsi chtěla zůstat autentická v obsahu, ale vím, že by sis s formou uměla pohrát mnohem lépe, pak by to podle mě i lépe vyznělo.

Záleží na tom, kdy nás láska potká,v kterém období. Pak : "V máj se změní v leden" natožpak podzim:) Početla jsem si,děkuji za hezkou chvilku.

Zní mi to skoro jak zpověď. Není to až příliš osamělé?

To je hezké, takové... teď se mi nějak špatně hledá slovo...takové přímočaře upřímné: "to jsem já a takhle to mám" :)

A42: Jo, jo je taková o všem možném co zrovna bylo na skladě (tedy v mé hlavě) :-)

Připadá mi, že je o všem možném a taky o podzimu. Mám ráda takové věci nutící k zamýšlení, mihotající se nejednoznačností. Toto na mě tak působí. :-)

Když Ti třicetiletá žena napíše, že Ti začíná závidět Tvůj intimní život, tak už asi nemá smysl, abych cokoli psal.
Podobnou zkušenost, máme všichni, nebo alespoň mnozí, ale ne všichni máme takový dar. Vnímavosti a schopnosti vložit to do slov. Z mého pohledu to je dokonale napsané, začínáme pomalu, jemně, trpělivě, pak se necháme unést, a je tu něco co neumíme vyslovit a nechceme aby to nikdy skončilo. Je z toho znát, že jsi to záměrně netvořila, že to z tebe šlo samo. Jedinou vítku mám k výbuchu, je to výstižné, ale vnitřní výbuch se objevuje snad v každé básni na Psancích na toto téma.
Kdysi jsem sbíral materiály na úvahu o sexuální spiritualitě, kterou jsem na Psance chtěl vložit. Asi ji nikdy nenapíšu, nakonec teď už je zbytečná, podstata je v tvé básni.

Jo, a udělalas dobře, žes to dala do kategorie láska.

No, díky některým Tvým básním Ti pomalu začínám závidět Tvůj intimní život :-D ;-)

teda děvče...
to není erupce ani výbuch, ale přímo velký třesk ;o)))

Nádherně erotická, "okamžiková" :)

Děkuji všem :-)

Jsme jenom křehcí lidé, navenek slupka tvrdá uvnitř skořápka a stále se učíme žít.

naprosto souzním.. ;)

být nenormální v nenormálním světě je normální

Bohužel, nejsme připraveni vidět se navzájem takové, jací doopravdy jsme. A ukázat se tak ostatním... Nikdo a všichni jsme "normální" .)
Moc se mi tvé dílko líbí.

To je hodně zajímavé, k zamyšlení vybízející.

Pro mě dokonalá!

Pro mě už více próza než báseň (zvláště první sloka), ale líbí se mi myšlenka a motiv "pomezí"