loner: Nejde, ale bylo by to přece fajn, nebo ne?

hmmmm .... mit vsechno, copak to jde?

tak nejak me to uklidnilo, ze by ukolebavka ....

Yana: Co se týče vzděláni: jsem filozofující vyučenej traktorista. Br, to zní hrozně.
Abychom si nalili čistého vína.

jak těžké je skrývat v sobě naděje a před světem tvářit se, že nic se neděje..
(jinak krásně řečeno tohle trápení)

kmotrov: Yana: Kakuzu: Jooo. Jo. , láskyplné soužití mezi mužem a ženou je o vzájemném doplňování se ..a respektování se ....díky za krásný pokec :)

kmotrov: Vlastně jsem ty mužské a ženské aspekty primitivně vyjádřila ve své básničce, já naprosto spontánně vyjádřila to o čem pojednává filozofie. Vždyť já vždy zdůrazňuji, že mi chybí vzdělání ale nakonec si ke všemu nějak dojdu sama. Dík

Kakuzu: Je to boj ale jde to 5. září jsme s mužem oslavili 25 let, dík za reakci

taron: Dík a moc mě mrzí, že nepokecáme na srazu, tak zas příště.

kmotrov: Jak jsem šťastná když někdo to co napíšu chápe naprosto tak jak to myslím, ačkoli chápu že pohled čtenáře je vždy ovlivněný jeho způsobem života, věkem, rozpoložením...Taky mám vždy radost když mě hodnotí lidé, kteří nečtou jen tu jednu konkrétní věc, ale znají moje básničky. A takovým čtenářem ty ses pro mě stal. Před takovými jako ty se nestydím ani za chvilkové pocity zoufalství, vždyť vy už víte že přejdou. Tak to prostě mám. A kdo je nemá, snad jen blázen je stále šťastný. Za věnované blues děkuji vřele, blues je vlastně můj život. Občas depka až smutek a často radost až se sexuálním podtextem. A k tvému závěru. Dlouho jsem se nechtěla ztotožnit s tím, že jsme my dvě pohlaví každé jiné. Vyplívalo to z dětství, kdy jsem neustále kolem sebe slýchala až hanlivé poznámky na ženský rozum a vnímala jsem že kdo je chlap je víc. Tak trochu to u nás v rodině se snažil nastolit otec, ale vzhedem k tomu že jsme byly tři holky a máma tak jsme mu jasně ukázaly jak to doopravdy je, ale myslím že to on chápe až teď v sedmdesáti, my jsme vše pochopily už dávno a doplňovaly jsme se a předávaly si ty znalosti o mužích. A já to mám tak, jsme každý jiný, ale jsme schopni se vzájemně doplňovat a když to vyjde, tak je to výhra.

O velkých láskách (které vyprchají), o nešťastných láskách (které nesplnily naše očekávání) píše kde kdo. Je dobré když autor najde svou polohu v tom, očem jiní nepíší.
Téměř dnes a denně se na mě valí z bulváru zprávy o tom, že ta nebo ten nalezl konečně tu svou pravou lásku.
Jak je to úžasné!
Za pár týdnů, ten a nebo ta, byl s tou a nebo tím nevěrný.
Monogamie zešediví, monogamie zabíjí sex.. "odborné" články na internetu.
Takovéhle básně se hezky čtou ve světě postrájícím jistotu.

Napadlo mne, do svého deníku budu vkládat videa, písničky z Youtube, pro někoho, první jsem věnoval Taron.

Tobě jsem chtěk věnovat tohle blues od Pepy Straichla:
...jedeme spolu na jedny káře
nahoru dolu, jak cesta káže
ale miláčku s tebou
s tebou je mi tak akorát...
je to o tom samémo čem píšeš Ty, bohužel to na youtube není.

Ještě jedna zajímavost, "primitivní" filozofie rozdělovala věci na mužské a ženské. Ačkoli se mnohé kultůry nemohli vzájemně ovlivňovat, byla vždy voda, též temnota, tajemno, hlubina, ženským aspektem a nebe a světlo (tedy i slunce mužským aspektem.

nelze než souhlasit s taron . Já chci taky ...

Ten, konec, ten konec, to je nádhera...to už je láska s velkým "L " , žádná zamilovanost, chemie, romance a zalíbeni ...je to to , co má mít každý. Důvěra, věrnost, skála, přes všechny naše chyby, které toužíme napravit ..a toto uvědomění bych přála každému , každému člověku, aby našel opravdové štěstí ..takové jako máš ty...jistotu a porozumění a vzájemnou pomoc v láskyplném soužití :)

loner: Je neuvěřitelné jak správně to chápeš, děkuji

hmmm ... spíš bycho to dal do šuplíku láska-vyznání ... hezky ses vyznala ...

Děkuji mnohokrát všem, každopádně to neni tak úplně pocitovka a když tak jen nepatrná chvilka. Mám jasno. PrimaDen to pochopila nejlépe.

Velmi emotivní doufam ze se takhle vazne netrapis :/

ŽblaBuňka: Pb*: Pánové.. má romantická duše vám nyní nerozumí.....:-( Já vím....já jsem ta z Venuše:-)
Yana: víš.....já si myslím, že každý z nás má jaksi jinou schopnost,.,.jiný dar milovat....A toto je třeba si uvědomit.My( ale není to jen o pohlaví) jsme prostě emotivnější a muži praktičtější...nemůžeme jim to vyčítat.Ber .....co se dává ..kdo chce víc, nemá nic...

Smutek, osamění, zklamání..bolest ...to vše se dá vycítit z tebe..ne z té básně, ale z tebe..., ale to tak bývá ..občas je člověk zklamán a vlastně ani nemusí být, jenom , kdyby se na to podívál ze správného úhlu a s nadhledem...třebas, že prostě v životě nejde všechno, jak bychom chtěli, nebo jenom , prostě , že ten druhý nám nemůže rozumnět, protože není námi, ale je sám sebou ...vše je o dialogu ...o tom , promluvit si, říci, pochopit...a dál milovat :)

ŽblaBuňka: moudře mluví.
Jen dodám. Buď si voníte, nebo ne - to je daný. Po čase se na sobě partneři stávají chemicky závislí.
Protějšků jsou miliony rozhodujou feromony :c)