"krajina zezlátlá chtíčem" mě dostala. Koukám se na krajinu zešedlou... a marně hledám antonymum k chtíči :)
Myslím, že koho při ranním pohledu do krajiny tohle napadne, má na celý den "vyhráno". Závidím.

Ahoj Jani dnes vidět že jsi se pokoušela dostat hlavně do básně obsah dobře beru Bohužel chybí poetičnost pásmě promiň

Tak ta je pěkná... První tři a poslední dva verše bych si nejradši napsala někam na zeď, abych je měla pořád na očích - než přijde to jaro... :-)

HEJ
To je přesně to na co jsem myslel .-)

Je pěkná, taková bojovná :-D Plná odvahy, životní síly, to se mi líbí. A tady je vidět, že některé rýmy, které by normálně zněly jednoduše až gramaticky ;-) v tomhle pojetí vůbec nejsou na škodu, ba naopak :-) Líbí se mi to. Možná je laťka celé básně příliš vysoko a verš poslední a ten s rudou šťávou působí trochu moc pateticky, ale celkově se mi to prostě líbí. Lepšíš se den za dnem - myšlenkou i formou, hlavně formou !! :-)

Hm, hm...jo, taky ráda poslouchám staré lidi, jejich život, prožívání, co bylo... taky hledám v jejich tváři celičký jejich úděl.

krásná báseň

jo, žít na plný pecky, tady a teď a neohlížet se co bylo a co bude...
pěkné, pěkné, ale mnohdy nereálné. A možná by to nebylo ani žádoucí, najít tak rovnováhu mezi tím, co bylo, je a bude, to by byla paráda.

ach jo, věčné téma pečovatelek...
jo, to jsem i já, úplně v té básni vidím stařečky a stařenky, bezmocné, slabé, neschopné a popletené, odkázané na okolí a to? To nemá čas, všichni závodíme a proč? Abychom nakonec dopadli jako oni - jako ti staří, nepotřební? No...
lékař má v rukou lidský život, sociální pracovník lidskou důstojnost.

Orionka: jo, já vím něco na té básni je, ale začátek to neni :-) zasloužil by si větší úsilí, zkusím to, moc děkuji za komentář

Umíš vidět. Některé obraty a obrazy jsou úžasné, už na ně upozornili jiní. Místy mi to připadá trochu kostrbaté, technicky by tam asi ještě bylo co dotáhnout (třeba konec první sloky "moje oči často láká" mi zní zbytečně lacině), ale sdělení je jasné, je to báseň s hlubším smyslem, který jsi vyjádřila moc hezky.

ano, anotace...
jo, báseň nádherná, já roviny jako ostatní neumím cítit, já tam promítám jen a jen mé představy a vykonstruovala jsem si to podle tvé básně nádherně, s trochou víry, bolestných dějin i dnešních dnů...
báseň, kterou má smysl číst.

mně na tvé básni zaujalo, jak se tam snoubí vážné téma, jistá lítost, ale také ironie, která na mě zapůsobila úsměvně.. zcela jistě má báseň svoje kouzlo.. myslím, že vzhledem k anotaci, jsi ten obraz vykreslila velmi dobře..

Nádherná báseň ... Skvělé využití slovní zásoby, ty sem tam nahodilé správné rýmy ... Ten obdiv i výkřik, vážně silné. Nejlepší je ovšem:

"vymlácená okna vytleskávají
ve větru kvapík
nad oltářem církev zaplakala"

Paráda ! A ten klášter znám, několikrát jsem tam byla (na těch akcích kolem jeho záchrany), ještě když jsem chodila (shodou okolností) na Církevní gympl. Takže mám na ty akce skvělé vzpomínky.

A Ty máš krásnou báseň :-)

Lenča: vanovaso: miluji taková místa a tohle obzvlášť, díky

Jiří Turner: jsem potěšena že nezní vykonstruovaně, byla dnes vlastně dotvořena, proto tam určitě vnímáš ty dvě roviny, každopádně jsem ráda že působí

Zajímavá báseň, jakoby vytvořená ve dvou prolínajících se obrazech. Prvním je emoce z místa a druhým asi dodatečná úvaha o tom místě i o té emoci. Mám rád, když se v básni prolíná více rovin, zvláště pak, když celek působí nevykonstruovaně a opravdově.

Taková místa miluju. Na povrchu vypadají tak mrtvě, ale dýchá z nich život, to všechno, co viděly... Nádherní, tajemní, majestátní němí svědci :)

a stromy v parku bují
ty staré krásné stromy
jsou samá jizva, samý šrám
a tiše šeptají tu historii
věnují šum a šepot svůj
těm co tu žili
tak to je jednoduše nádherné...
vidím tu atmosféru malého polozapomenutého hřbitůvku, kde se jen sem tam čerstvě přinesená kytka objeví a stromy žijící si vlasním životem ke spánku odešlým ševelí...

Amelie M.: vanovaso: Lenča: taron: moc dík kolegyně

Zamila: vážím si toho komentáře a chci mu věřit