to je krásný!!! :-) úžasný a pravdivý obraz většiny dlouhodobějších vztahů.. líbí se mi tvůj optimismus na konci! hezké!!

Hezká a téměř naléhavá :) báseň. Takové "předjarní" prolínání smutku s "přetrvávající zimy" a víry v "oteplení".

Miluji zimu, ale jen pohledem z okna, nebo na fotky, škoda, že sníh nehřeje.... to by pak zima neměla jedinou chybičku :-)

je to na mě příliš osobní téma, po všech stránkách... ach, když jsem četla začátek, vzpomněla jsem si, jak jsem jako dítě byla na Šumavě a zatoužila jsem se tam znovu vydat...

..on zase přijde, já věřím... přijde mezi nás.

Vrátí se, já nesmutním... stejně je pořád se mnou.

žít život plnými doušky, i na podzim života... i v zimě, prostě pořád, pořád, dokud to jde...

Líbí se mi.

Takže on to myslel vážně ? No, to snad néééé ... Můj velký vzor, achjo. Já myslím, že s jarem by k němu rozhodně dorazila další inspirace - a pro nás s tím i obrovský přínos kvality ...
K básni: oceňuji takové vyznání psané "z fleku" :-) Je to milé, hezké - až je mi forma vcelku ukradená ;-)

Hm, pěkná atmosféra z té básně dýchá. Obrázky jsou ale nějak velké. Každopádně umíš to líp, daleko líp !
Ale chápu, že tady šlo asi hlavně o čistou zimní pocitovku.

I pro mě je to taková "malá báseň v próze", ale moc hezká.

krása :-)

Yana: Moc hezká básnička, něžně sněhová.

Krásné jsou odstíny tvojí bílé,
ráda užiji mrazivé chvíle,
ať venku dál sype se obloha
mne zas ohřeje teplo domova.

Já radši teplo, ale když už zima, tak taková :). Pěkně vystiženo, obrazně, jen mi to připadá spíš jako kraťoučká próza poskládaná do veršů.

Lenča: děkuji :-)

Amelie M.: dík, no tak mě napadlo že bych sem ty obrázky vložila, povedlo se ale jsou poněkud velké tak to stačí a máš pravdu právě tam jsem se inspirovala

Nádherná. Až mě zamrazilo. Ale příjemně :)

.. hned mi před očima vytanuly ty tvé zimní obrázky.. hádám, že tam někde jsi chytila inspiraci pro tuto báseň..

hezkou atmosféru má, ta tvá básnička.. dokážu si ji vyložit ve více rovinách a to mě baví

Já sice Žblabuňku neznám, ale snad vám ji ta pěkná básnička přivolá.

Přestože zcela respektuji a chápu rozhodnutí se odmlčet, nebo zmlknout úplně, ŽblaBuňkova poezie tu chybí, stejně jako jeho laskavý nadhled. Báseň to moc hezky vyjadřuje.

Tahle báseň je věnovaná jednomu z nás, já ji vnímám jako poděkování, snad mi autorka promine, že svůj komentář budu věnovat tomu, komu je určena. Nenápadně ses vytratil ŽblaBuňko, když čtu Tvoji poslední báseň, mám pocit, že to naznačuješ. Pokud tomu tak je, díky za vše, bylo mi tu s tebou moc fajn. A pokud tomu tak není jen dobře, chyběl bys nám tu.